LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #2886
Autor:	Satánek
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Jiné/Výkřik do tmy
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	27.01.2004 20:21
Počet návštěv:	821
Počet názorů:	6
Hodnocení:	4

Prolog

Obklopuje nás pořád, ta sestra světla....

Tma

Je všude kolem nás, ta tichá, zádumčivá a pravdivá.

Pokrývá nás svým závojem, objímá nás svou láskyplnou něžností, aniž něco vyžaduje. Je svá a zároveň pro všechny - stejná, nespoutaná a křehká. Jako závoj z pavučin a víla co přináší noční rej, tanec, radost i starost, ale pořád stejná. Jako by nedotknutelná. Křik, vřískot i smutek promítá do našich srdcí. Lze si v ní uschovat svá tajemství pod rouškou utajení. Mám ji rád.

Je to kráska s těžkým údělem, který jí byl dán do vínku. Je ponurá. Vystupuje z mysli jako předzvěst hrůzy a nepředstavitelnosti. Skrývá v sobě něco strašlivého a zároveň nepoznatelného a nedosažitelného.

Je všeobjímající a to je na ní to nejkrásnější. Nikam se před ní neschováš! Do tmy neutečeš - jedině ke světlu, které v Tobě odkrývá Tvá bolavá místa. Odhalí Tvou tvář, která skrčena pod září slunečních paprsků pronikajících do očí, svíjí se jako by zasažena šípem, který proniknul do její mysli.

Je opakem.... To hovoří samo za sebe. Bílá a černá, dobrá a špatná, radostná a ustaraná, laskavá a bezohledná.

Všechno to, co vytváří protiklad dobra. Ale proč? Jen za účelem získání rovnováhy, která je tak nutná. "Člověk" ještě nepoznal co je věčný pocit štěstí, i přesto, že se o to tak snaží. Každá dobrá zkušenost musí být vyvážena tou druhou - možná horší -, aby nebyla nekonečná. Způsobila by snad nabourání kosmické harmonie, té pradávné spravedlnosti, jejíž význam se člověk pokouší objasnit celá staletí.

A proto ji má tak rád TMU

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Satánek', 27.01.2004 20:48.