| Dílo #62030 |
|---|
| Autor: | First Girl |
| Datum publikace: | 13.05.2010 16:02 |
| Počet návštěv: | 889 |
| Počet názorů: | 1 |
| Hodnocení: | 3 1 |
| Láska musí být šílená |
|---|
„Jééé, Kubík je tu!“, prohodila jsem rádoby ledabyle, když jsme sedaly ke stolu v klubu, kde bouřil metal.
Ještě jsem si nestačila ani sundat kabát a porozhlédnout se po kamarádech a známých, ale jeho nešlo přehlédnout. Sice jsou si metalisti vzhledově podobní ( vyšší postava, dlouhé vlasy a všudypřítomná černá), ale všude se najdou lidé, kteří jsou něčím výjimeční. Možná ten protáhlý obličej s jemnými nevinnými rysy, krásné ojediněle nemastné dlouhé vlasy ve spojení s hnědými upřímnými očky bylo právě to, co mě na něm tak zaujalo. Kromě toho vysílal úsměvy na všechny strany a na jeho partě bylo vidět, že s ním ráda tráví čas.
Zatímco se Katka zdravila s přáteli, já si užívala jeho přítomnost a lovila jeho pohledy. Registrovala jsem každý jeho pohyb, sledovala každý krok a blaženě se usmívala.
„Co je? Jdem na pivo, ne?“ zařvala na mě Katka.
Mé nálady si prostě nešlo nevšimnout. Když jsem si užívala nikotinu, pořád jsem bloudila po vedlejším stole. Má mysl se stávala svobodnou jen na parketu, když jsem házela hlavou a z plných plic řvala „we are warriors, warriors of the world“ s pocitem, že jsem součástí toho celku. Večer ubíhal rychle a já se skvěle bavila – pivka, vodní dýmka, výborná muzika a fajn lidi. Tehdy jsem se spokojila jen s občasným úsměvem, který jsme si s Kubíkem vyměnili.
Procitnutí však muselo přijít. Místo kocoviny se moje tělo ráno otřásalo touhou a hlava byla plná myšlenek. V dlaních jsem tiskla svůj příděl kofeinu a před očima jsem měla jen jeho tvář.
„Není ti špatně?“ zeptala se starostlivě máma, když mě viděla.
„Ne, ne, včera to bylo fajn. Jsem jen unavená,“ odbyla jsem ji klidně.
Tanec s Rostíkem, s Kačenkou, několik hodin na parketu, skvělá atmosféra… jo, fajn to bylo. Jen… právě v tu chvíli jsem si uvědomila nesmyslnost toho večera. Vždyť Kubík ani nezná její jméno. Viděla ho asi dvakrát v hospůdce a to ani neseděli u stejného stolu, jen se na sebe párkrát usmáli.
Sama jsem se nepoznávala. Měla jsem úžasnou náladu a vše se mi zdálo skvělé. Dokonce i to, že je neděle a mě opět čeká výživný týden plný povinností. Svou hlavu jsem si chtěla zklidnit rozhovorem s Katkou – když ne osobně, alespoň online. Jenomže jakmile jsem se připojila na Facebook, čekala mě zde sada fotek ze včerejška. Na jedné vypadal líp než na druhé. Sledováním fotek jsem strávila několik hodin (!) a do toho mi Kačka jen psala:
„Oni jsou tak sladcí, to není možné, podívej se na tuhle fotku, tady jsou oba.“
Jako největší puberťačky jsme takhle prorozplývaly celou neděli a na pondělí si naplánovaly pivo.
Škola naštěstí utekla rychle a my mohly u orosených desítek probírat vzniklé situace.
„Je ti jasné, že jsme úplně marné? Tady celý víkend řešíme dva kluky, které skoro ani neznáme a ještě jsou mladší než my“ řekla jsem s úsměvem a šibalským výrazem v očích.
„My jsme se fakt hledaly!“ opáčila mi na to se smíchem Katka.
Začaly jsme se totiž bavit teprve před měsícem, ale naše povahy a podobné názory to dennodenně popíraly.
„Neboj, já vás hned příště…“ poslední sloveso zaniklo ve vrzotu mohutných dveří, ve kterých stál právě ON. Rozhlédl se po hospodě a když neviděl nikoho známého, zamířil si to rovnou k nám. Otřásla jsem se trémou a začala se usmívat ještě víc. On vyrušil mé kruhy:
„Jéé, to jsi ty, Tebe jsem chtěl poznat už dávno.“
A dál už to znáte – slovo dalo pivo, pivo dalo slovo a my jsme spolu už několik měsíců šťastní. A pak, že láska není šílená. |
|
| Názory čtenářů |
14.05.2010 08:42
 B_and W poet
|
přečetl jsem si to pečlivě, je to poučný. snažim si tě představit: jestli tohle považuješ za jakejkoliv projev šílenosti, jak potom nazveš nějakej opravdu kritickej životní okamžik, třeba až ti zejtra ráno upadne z ruky namazanej krajíc chleba? hele, opravdu nic ve zlym, piš a publikuj tu dál, potřebuju tě. ztrácím už kontakt se všema naprosto normálníma lidma a ty taková asi jsi. potřebuju s váma udržet alespoň tohle spojení. kouli a tip plynulost a nenásilnost textu. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|