Prolog |
Básnička pro mého andílka, šílená asi jako my dva spolu...29.7.2008 Hostice |
|
Idylka v trávě |
Usínám na Tvé hrudi, včelky bzučí, tráva hřeje, jen padající postřik nás budí
Odhoď mi vlasy z čela, vykašli se na berušky a líbej mě,tak jak bych chtěla
Na krku mě Tvá ouška lechtají, stádo krav míjí nás, blázny, miluji Tě, teď už ne potají |
|
Epilog |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'First Girl', 30.07.2008 00:28.
Názory čtenářů |
30.07.2008 00:19
Smykač
|
...máš tam "stádoi krav".
Jinak...ten "postřik", "stádo krav", dobrý, ale dalo by se to tam nacpat víc s nadhledem. Je to hrozně přeslazené. Zkus na sebe kouknout zvenčí, mimo ten růžový oblak. Zkus to své poblouznění uchopit trošku kriticky s úsměvem s nadhledem, aby se to dotklo i ostatních. Takhle to je jen patlání se ve vlastním, pro ostatní nezajímavém hormonálním koktejlu.
Držím palce, nevzdávej to. |
30.07.2008 00:21
stanislav
|
nářez! |
30.07.2008 00:24
Dominika
|
nu, se tedy dějí věci...
prolog mě docela odrovnal |
30.07.2008 07:25
meteor
|
zajímavé, nadějné a nápadité, jen trochu moc zdrobnělin. Ale držím palce, aby to šílené bylo stále kolem a i ve tvých slovech |
30.07.2008 10:09
Albireo |
|
30.07.2008 14:46
dlouhátlustáčára
|
. |
15.10.2008 22:02
Madelaine
|
Zvláštní, nicméně poetické.
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|