Pojď, vezmem naše hedvábí

svléknem hříchů plášť

pomalu po kouskách

stud zabalíme tmou

a z chomáčků něhy

utkáme podobu milování

Skulinou rtů utrousíš

víš, to přepychové zrnko

ze srdečního sklepení

horlivé doteky vzbudí

Tak pojď ....

ať může se třpytit v nebi

Až se nočním letem unaví

naposled napije se nebe

po lepkavé kůži zatouží

a na koberci z hedvábí

pokušením příštího

klidně usíná

Tak .....

......... plni sebe