musel jsem jim dát kdysi slib že je nikdy neprozradím Nabídli mi za to roztodivný svět: louky prvních květů svítání i odteky paprsků
teplé noci v karavanách snů toulajících se do oáz pokušení Na jejich koncích stály malebné kavárny ve kterých bylo pití kávy nejen obřadem ale i románem o statisíci stranách psaného z písmen ticha a kouře
Místo toho teď jejich úsměvy vrhají kolmé stíny a aniž to tuší pláču navždy smířený nad hadrovou královnou truchlící nad hejnem tlejících mořských koníků
toužících po světlu naděje
Příčiny stavu jehož klima vzbuzuje tíseň i úctu zároveň nenacházím Je ukryt v dávno zbořených chrámech myšlenek o něž se dlouho nikdo nezajímal
jen skřítci si s nimi hrají Tvoří světlo neónových nápisů nad vchody do nočních podniků A pak po uzavírací době svítí si jimi na cestě bloudění
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Mario Czerney', 15.02.2008 19:37.
sakra, ty se snad pouštíš do nějakých osobních ataků - no nevím jestli je to od tebe rozumné.-) neblbni, já tě mám docela rád - v mý čeřný knize jsi na těch lepších stránkách:-))