. V cedníku řas jsem napůl utopený semínka prachu, zlaté kapradí Sedm obručí Kostěji nesmrtelný postupně praská, ... ... zbývá poslední ... Naříkáš sobě převozníku u vesel sedět muset veslovat v pohřebních šatech jedeš na muziku v lodi bez práva ... na návrat ... Proč jenom neporadí Bůh jak naplnit jde prasklý džbán, On z pole země znal jen pluh, ... a přesto bude pomazán ... Práh věčnosti ho nezastaví, ... v posledním nadechnutí, a kdo ví co by za to dal, ... za malou chvilku, ... ... ... chvilku k ohlédnutí, ... ... ... ... .... než odejde, ... a půjde dál ... * ---------------------------------------------------- ***- .... Mončině dědovi co umírá na rakovinu v špitálu v Ústí * |