Dílo #52927 |
Autor: | siorak |
Datum publikace: | 25.10.2008 19:15 |
Počet návštěv: | 643 |
Počet názorů: | 7 |
Hodnocení: | 3 2 4 |
Prolog |
Dnes už je pozdě, tak možná čaj z meduňky? |
|
Opačníci - Rozhodnutí |
II. Začalo to celé dávat smysl. Papírové jízdenky, sako a motýlek do vlaku,
ten velkorysý dar. Nechce být oslovován jinak, než jménem a do
rekreačního střediska jde makat. Opačník jako z pohádky. Tak to mi asi
práci nenabídne.
„Kolik ti platěj?“
„Cože .. aha. Je to zdarma. Vlastně v duchu opačnosti platím spíš já.
„A to máš jen tendle vohoz?“ neudržel jsem zvědavost na uzdě.
„Jasně,“ prohlásil. „Víc nepotřebuji.“
„Tak to budeš asi jen papírovat,“ tipnul jsem si. Neubránil jsem se náznaku despektu.
Překvapeně zvedl obočí, usmál se a povídá:
„Zbláznil ses? To bych si vzal montérky, nebo aspoň džíny. Počítám, že
budu stát u míchačky, nebo vozit něco na kolečkách. Možná opravovat
omítku. Budeme měnit okna, takže špalety a tak.“
„To ti to kvádro moc nevydrží,“ usmál jsem se. Začínal se mi ten úlet líbit.
„Proč myslíš? Tohle se všechno dá dělat tak, aby se člověk moc
neumazal. Navíc malta a bláto se dají dobře vyprat. Tohle oblečení je
staré, ale kvalitní. Jen tak se nezničí.“
„Vidím,“ řekl jsem. Opravdu, jeho oblečení nemělo žádnou trhlinu ani
díru. Ale na loktech a kolenech byly záplaty a barva byla dost
nestejnorodá a vyrudlá.
„No – když se nechceš umazat, moc vysoký výkon nepodáš,“ namítl jsem.
„Výkon podávají všichni Pavle. Opačníci dělají pomalu, neefektivně a
kvalitně. Nejde ani tolik o výsledek, jako o činnost. Občas přesto
někdo z nás dosáhne pozoruhodných výsledků.“
Zase mě dostal. To, co dělá má opravdu opačnickou logiku. Přistihl jsem
se, že uvažuji stejně, jako on. Mohl bych to také na čas zkusit.
„Jak se člověk stane opačníkem?“
„Není to tak jednoduché, je potřeba umět se vzdát navyklých stereotypů.
Pak může být opačníkem kdokoliv. V podstatě skoro každý v něčem
opačníkem je. Ty například nepracuješ, jako většina lidí, ale žebráš.
Neděláš to z vyložené nutnosti, ale nejspíše z přesvědčení. Je to
opačnictví, jen trochu chybí autentičnost, na můj vkus. Nejsi žebrák se
vším všudy. Mohu se zeptat, proč vlastně žebráš?“
„Nóó .., nějak mi to všechno nedávalo smysl. Stále se za něčím honit a
sotva to dohoníš, zjistíš, že to už vlastně nepotřebuješ. Tak se jdeš
honit za něčím jiným, co taky nebudeš potřebovat, až to dostaneš. A
nezbude ti čas vůbec na nic. No a já raději trávím čas po svém. Dvě,
tři hodinky žebrání denně a mám vše, co potřebuji. Nic moc, ale mi to
stačí. Samozřejmě, mám tady zašitou rezervu na týden, kdyby něco,“
ukázal jsem na kapsičku v podšívce kabátu.“
„A co v zimě?“
„Venku.“ Mám v úschovně na nádraží spacák a ministan. Úplně to stačí.“
„A hygiena?“
„Na nádraží si dávám denně po ránu sprchu. Za tři megakoule. Jednou
týdně si chodím zaplavat. Stojí to pravda patnáct koulí, ale je to i se
saunou. Mám to rád.“
„Nikdy ti nedojdou prachy?“
„Ne, protože je neprochlastám, jako většina somráků. Ti, co je vidíš v
tak zuboženém stavu, jsou buď alkoholici, nebo v něčem jedou. Takže jak
se mohu stát opačníkem?“
„Vysvětlil bych ti to, ale musím běžet na vlak. Měj se, Pavle.“
Pokračování .. |
|
Epilog |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'siorak', 25.10.2008 19:22.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|