XXX.

„Natan, to mi musíš vysvětlit blíž. Nerozumím ti.“ Dar Niels vstal a začal nervózně popocházet po místnosti. „Víš, že jsme Tutory nastavili tak, aby ze Samů vychovali silné a moudré osobnosti, které po nás převezmou štafetu. A jednou, možná... Víš jakou mají lidé fantastickou genetickou výbavu? Jaká různorodost mezi jednotlivými vrstvami, různé rasy, ba i různé národy mají odlišnou mentalitu! Lidem vůbec nedochází, že to nejcennější nosí každý z nich v sobě. A Samové to mají taky. Narozdíl od nás.“
„Jenže to je právě ono. Co jsme vlastně udělali? Různé vrstvy zmizely, protože každý má teď stejné možnosti, stejné ambice, stejné potřeby. Skoro všichni teď trčí na samanetu. Ještě díky bohu, že mají aspoň ty Samy, jinak by neměli ani děti!“
„Ano, Samové jsou náš program na revitalizaci lidstva a taky .. však víš. A ta zbylá tři procenta, co odmítnuli virtuální životy na samanetu jsou ti, kteří mají tu správnou genetickou výbavu. Jsou to ti, kteří prošli přirozeným výběrem. Právě oni mají v genech něco, co je pro nás nejcennější. Vytvoří nové, silnější lidstvo, protože ti na samanetu zůstanou bez dětí a vlastně dobrovolně vyhynou.“
„Až na Samy. Jsou to jejich potomci.“ Natan se nadechla k delšímu projevu, ale Dar Niels ji nenechal domluvit.
„Samové jsou prostřednictvím Tutorů pod naší kontrolou. Silou jejich výchovy převážíme jejich slabší genetickou výbavu. Nebudou toužit vrátit se na samanet. Mají to v sobě.“
„Ty vidíš Samy jako jakési ideální vojáky, manažery, možná i technokraty a vědce. Ale všiml sis, že mezi nimi nejsou prakticky žádní umělci? Nemají na to čas. A těch pár procent, co projevovali v dětství poněkud jiné sklony semlela mašinerie Tutorů. Propláchli jsme jim mozek, aby byli aktivní, neúnavní a výkonní. Ale zdá se, že z takového typu lidí umělci nevyrůstají, co myslíš?“
„Dobrá, ale na co potřebujeme umělce? Máme tu na zábavu virtuální realitu. Kazili by ostatní. Kdyby byli všichni Samové umělci, tak kdo by pak řídil tuto planetu, až tu nebudem? Víš, že s naší alergií na místní rostlinstvo a prach to dlouho nevydržíme. Nanoroboti z nás nevytáhnou každé zrníčko. Nemohu uvěřit, že máme s lidmi tak mnoho společného. Dělí nás jen 5000 let vývoje.“
„To myslíš vážně? Vždyť právě umění posunuje vpřed celý jejich rozvoj, mají to v genech a my to nesmíme z nich vyhnat. Musíme něco udělat, bychom to pomohli Samům pochopit, jinak nepomohou, ale všechno zničí.“
„Dobrá, co navrhuješ?“
„Objevila jsem skupinu lidí, kteří stále žijí postaru, snad z nějakého rozmaru nebo vzdoru a nejsou tak fanaticky založení jako „proroci“ v Širázu. Napadlo mě, že bychom mohli vyslat malou skupinu Samů, aby žili jako oni, aby se to naučili a předali svou zkušenost ostatním.
Další skupinu bych vyslala mezi proroky, ať zjistí, co drží jejich komunitu pohromadě. Co si o tom myslíš?“
Dar Niels se na Natal Romal uznale podíval.
„Tohle je moc zajímavý experiment. Zkusíme to. Zároveň to velmi dobře poslouží jako zkouška empatických schopností Samů. Jsem zvědav, jak si dokáží tyto lidi získat na svou stranu.“
„Jen opatrně. Do skupiny vinařů na ostrov Waiheke jich můžeme poslat maximálně tři a to ne najednou, ale postupně. A mezi proroky bych jich poslala nejvíce deset. Ovšem nenápadně. Nesmějí se od ostatních odlišovat. Myslíš, že to dokáží?“
„Prošli výcvikem. Věřím jim.“
„Dobrá, vybereme první dva. Jednoho na ostrov a druhého mezi proroky, Souhlasíš?
„Ano, mám schopného člověka mezi proroky. Enrico Catoni, velmi nadaný Ital. Sám jsem jej učil filosofii a politologii. Je to rozený diplomat, ztratí se mezi nimi.“
„Dobrá, já navrhuji poslat na Karu Noah. Myslím, že má k jejich mentalitě blízko. Všimla jsem si, že má v samadomu květiny o které se stará. Její Jack se jich nesmí ani dotknout. Jejich duchovní vůdce, Ben Baker je sehnal přes samanet. Kara mu řekne, že našla jeho inzerát a ráda by se přidala aspoň na nějakou dobu. Je jí 22 let, třeba rádi příjmou někoho mladšího.“
„To není špatný nápad. Víš, že ten Ben seděl pět let v Lunaparku za vraždu, kterou neudělal?“
„Ano, proto jsme mu věnovali ten ostrov. A dobře jsme udělali, je to velmi zajímavá skupinka.“
„Enrico řekne, že byl v Lunaparku společně s Azízem a ten ho přivedl k jejich víře. Pošleme ho na před tak na tři měsíce do Lunaparku, ať se tam s Azízem seznámí a na všechno se ho vyptá. A pak se pokusíme získat i Azíze. Pokud se to podaří, promineme mu zbytek trestu. Jsi s tím spokojena?“
„Pro začátek je to dobrý plán, Dare.“