Vzkaz v láhvi zkouším psát celému světu,

Nad lahví sedím,

výmýšlím slova pro první větu,

O čem má být, a co má říkat,

Snad jen ať každý ví,

kdy může klít a kdy z radosti zpívat.

Na dalších řádcích hájím svobodu,

Mír, lásku a vzájemnou pokoru.

To jsou věci, které dnes schází,

Bez nichž se člověk jen slepě plazí.

Do lahve od ginu pak ten vzkaz vložím,

Na kterém návod je jak život prožít.

S ladností opilce pak láhev do vody hodím,

A pak dál po břehu, jen slepě chodím.

Snad ten vzkaz dopluje k určeným lidem,

Oni si přečtou jej,

A pak s ledovým klidem,

Jej určitě zmuchlají,

Jako cár papíru,

Aniž se zeptají, ……

Kdo psal ten vzkaz???

A proč nám jej poslal???

Zdali není nejvyšší čas,

Brát vážně co napsal…..