Dílo #45664
Autor:animovaný medvídek
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:15.12.2007 18:12
Počet návštěv:781
Počet názorů:2
Hodnocení:1 1

Prolog
konec prvních scén
sir real II. - Závěr
S neúnavností v zádech,
kráčeje do strmého kopce;
uprostřed plání,
kde supi se občas zjeví,
narážím na staré známé - jako na jehlách.

Pohled uhne,
na loukách plaší motýli,
pár kulis,
kde zlehka dýchá nostalgično,
drolící se omítka
uvízla za nehty - slepcem už nikdy!
Domy města,dnes už písek,
co padá z mechu
do pozdvižené dlaně,
to vše něco znamená,
všemocná je nemocná.

Táhlé volání po mršinách,
kde topoly prorostly poslední zbytky těl,
pozůstalí postiženi rodnými kořeny,
vztyčili jim kříže,
však přes ohrady
jen hromady kamení..
Neohlížet se a ani nedýchat,
ať se i to smítko nezvedá,
doufat,
že se nic nezmění.

Žij současností
Epilog
 

Názory čtenářů
16.12.2007 09:54
siorak
Měl jsem pocit, jako když čtu fantasy o nějaké ponuré planetě se zašlou civilizací.
16.12.2007 12:01
animovaný medvídek
siorak napsal(a):
Měl jsem pocit, jako když čtu fantasy o nějaké ponuré planetě se zašlou civilizací.
Tak to jsi to shrnul do hezké metafory...dobré,dost dobré..

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)