| Dílo #2780 |
|---|
| Autor: | Honey |
| Datum publikace: | 24.01.2004 15:18 |
| Počet návštěv: | 460 |
| Počet názorů: | 6 |
| Hodnocení: | 5 |
| Dáma a kotě |
|---|
Říkala neusínej,
když poslední světlo v ulici zhaslo.
Mladá šarmantní dáma,
s deštníkem v ruce
kráčela sama,
svou pouliční krajinou po setmění.
Bůh ví, jestli měla strach.
Říkala jdi už spát,
když ta šarmantní dáma
najednou kamsi zmizela.
Jako by se po ní slehla zem.
Nebyla nikde(a přitom byla všude)
ale co na tom záleží?
Byla jen nepatrnou součástí světa.
(Její koťata byla tak mladá…)
Ráno, když řekla otevři oči,
ta tajemná dáma
sama nevěděla kde vlastně je,
s kým je a proč je.
Proč se vůbec narodila?
Nepřemýšlej, řekla mi…
A nakonec, když ta dáma
(teď už se nezdála být šarmantní)
se mnou mluvila o pravdě,
raději se mi nedívala do očí.
Možná se ptáte proč.
Proč?
Protože se styděla.
Styděla se i před sebou,
protože nevěděla nic.
Ani to, že celou tu dobu
nemluvila se mnou,
ale s vlastním osudem.
|
|
| Názory čtenářů |
24.01.2004 15:26
 Dash
|
Fajn. líbí !! Trochu under.. ale :o)) *t* |
24.01.2004 17:27
Albireo
|
Hezké, pro povzbuzení po jistém zaváhání tip. |
24.01.2004 19:32
Jeff Logos
|
velmi ses vylepšila |
24.01.2004 23:07
Helča
|
Hezké, jen ta poslední sloka je až moc vysvětlující ... |
28.01.2004 15:53
 Diotima
|
je to zvláštní svět, stejnej a jinej....*** |
28.01.2004 17:29
Hester
|
* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|