Dílo #2401
Autor:Honey
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:12.01.2004 00:38
Počet návštěv:1537
Počet názorů:25
Hodnocení:5

Podvojné myšlení

Po stopách nevyřčených cest,
nechej se vést…
Chybí ti směr?
Přestaň si se mnou hrát
na něco čemu nevěříš.
Přestaň dělat scény
že v hlavě mě máš
když dobře víš
že z tebe vyprchá
i poslední jiskřička
myšlenky na mě.
Raději teď se mnou
kolébej časoprostor…
Počkej, můžem tam spolu vůbec jít?


Ne, opravdu nejsem imunní…


Ničíš mě vším.
Každým písmenkem,
každým gestem
a přesto neznáš odpovědi
na mé nekončící otázky..
Ničíš mě každou mou
myšlenkou na tebe.
Ničíš mě sebou.


A mě se to líbí…


Už ani ten časoprostor nestačí
k tomu abych byla tvá.
Nosíš mě v sobě jako proprietu
a já padám do propasti,
která neskončí
jen pouhým dotykem
času z našeho prostoru.
Jestli vůbec…
Vnímej mě
a věz
že…


Má láska k tobě je podvojná…

Názory čtenářů
12.01.2004 16:34
skleboun
libi...jen bych asi nenapsala proprieta :))

*
12.01.2004 17:33
Erendis
No ten rozhovor o účetnictví zněl opravdu zajímavě... jen doufám, že jsem si ho zase nevyložila jinak, než byl míněn...
12.01.2004 18:34
Aki
Erendis: můžeš si ho vyložit jak chceš... a vovovovo tom to je :o)
12.01.2004 19:20
Marthin
To mi velmi sedí..dnes zvláště..
13.01.2004 16:44
Diotima
Jak víš, že z ní vyprchá poslední jiskřička myšlenky na tebe, potvoro! :-)*** Nentudom, ale libit.
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)