Dílo #2397 |
Autor: | Honey |
Datum publikace: | 11.01.2004 18:30 |
Počet návštěv: | 656 |
Počet názorů: | 8 |
Hodnocení: | 7 |
Svědomí |
Jako zhýčkaná panenka
s energií na baterky
si sedím na svědomí.
Ze zvyku jsem přestala vnímat
naléhavé zvuky známých hlasů
Jsem marioneta
se srdcem dřevěným
a připadám si
jako kosočtverec v matematice…
A duše?
Doplácí na lenost…
Snad budu někdo jiný.
Cizí člověk s cizím životem,
s paralelníma představama
a s dokonalou mechanikou…
Chci volnost,
i když netoužím po svobodě
Krájím cibuli
a zapaluju svíčku.
Je nebarevná, bez života.
Stejně tak jako moje ego…
Odpusťte, vraždila jsem
|
|
Názory čtenářů |
11.01.2004 18:34
Albireo
|
Jsem marioneta
se srdcem dřevěným
a připadám si
jako kosočtverec v matematice…
Velmi zajímavá báseň a velmi neotřelé obrazy. Stvořená pro tip. |
11.01.2004 19:13
Marthin
|
Obrazy až tak neotřelé nejsou, ale za to dobře poskládané.. |
12.01.2004 09:43
Honey
|
Albireo:Ne, myslim že určitě nerozumis tomu poslednimu řadku... a nebo ano?Ne, určitě ne o)
dík |
12.01.2004 14:41
Diotima
|
...po vraždění ego raděj umrtvit...paralelní představy...jojo*** |
12.01.2004 16:12
Charlien
|
hu.... "Chci volnost,
i když netoužím po svobodě"
dost dobrý.....***************************** |
13.01.2004 13:32
kalais
|
Snad budu někdo jiný.
Cizí člověk s cizím životem,
s paralelníma představama
a s dokonalou mechanikou…
a taky ta vlonost:)
jo dobrá je až na některé momenty ale to je tak vždykcy že jo:)* |
11.09.2004 20:23
Baky
|
moc dobré!! :o) * |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|