Dílo #15566
Autor:galaxy
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Miniatura
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.04.2005 21:45
Počet návštěv:1185
Počet názorů:12
Hodnocení:8
Patří do archívu:<Soukromý> apendyks: vyražené dechy

Jsi můj

Prodíráš se do mého
srdce svými
ocelovými něžnůstkami

Hojíš mé rány jako
paprsky gama
věčnou přítomností

Máš permanentku
na cestu do
naší stanice : štěstí

Názory čtenářů
14.04.2005 21:47
apendyks
optimismis ještě existuje :-) *
14.04.2005 21:51
galaxy
mohlo by, díky:)
14.04.2005 21:53
Satanas
dik za pozitivismus, ktery je mozne prijmout/*
15.04.2005 01:19
stanislav
pohoda džez
15.04.2005 09:30
Burlev
budiš ti přáno...
t
15.04.2005 12:34
engelmar
Ocelové něžnůstky?

Já si pod pojmem ocel přdstavuji lásku která bolí. Třeba neopětovanou lásku a ta se jen těžko dá nazvat něžnůstka.
15.04.2005 13:30
kastel
líbí - jen k názvu připomínám, že milovat neznamená vlastnit :o) T
15.04.2005 14:34
galaxy
díky všem:)
18.04.2005 12:34
Seregil
Pěkné...*
01.05.2005 15:16
Kodynie
:-) Mile tiché.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)