Dílo #3058
Autor:Rowenna
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:02.02.2004 08:55
Počet návštěv:2306
Počet názorů:22
Hodnocení:15

Opravna pro prasklé muže a ženy
Já nikdy nemohla mít

běžný typ muže, samá děravá

pata, samý mindrák, laskavost

blázna, bože, on je slepý, já se mu líbím

i po tolika letech, s červeným nosem

a když kýchám, a když smrkám

a utrhl se mi knoflík na kalhotách



hledám učitele, který by prozradil

jak zalátat muže, vyspravit prasklinky

ve skle, nasadit čočky do oka

které by pak

rozostřeně

jak v parní lázni

vidělo, nevidělo



hodně slepá, pořád hmatám

já se nevzdávám svých smyslů

šetřím na naslouchátka

abych slyšela

jak za rohem, v kuchyni

tam je taky zima

myš ohryzává bakelit.

Je asi ve vězení, bakelit je mříž



nejhorší jsou plastové chomouty

na uvěznění ženy, recyklace

všeho ponížení

je nemožná. Pořád pod kůží

pořád pod kobercem

pořád v ocúnech

vykvétá

přežívá



málo jsem pekla

koláče s mřížkami

abych zadržela

to teplo

svého domova.

Názory čtenářů
16.02.2004 14:49
Magnolia22
libi moc..:-)T
26.02.2004 16:54
Delphy
upřímně k obsahu: mám pocit, že jdeš mimo, látat může člověk jen sám sebe, nemáš právo, ani to nejde opravovat jiné...

upřímně k básni: kromě délky a opakování obrazů pěkná
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)