Dílo #35202
Autor:Monty
Druh: Tvorba
Kategorie:Jiné
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.01.2007 17:24
Počet návštěv:18698
Počet názorů:52
Hodnocení:39 19 1 5
Patří do archívu:<Soukromý> danuwaanalihi: ...,
<Soukromý> Diotima: Osrdeční eroze

Prolog

jednou
možná

Amplituda výchylky
Tam

Patnáctkrát
jsem se stěhovala. Pokaždé jsem si říkala, že příště to už bude naposled, příště to už bude domov; a pro ten imaginární domov jsem si porůznu ukládala obrázky, svícínky, dekorace, píčovinky. Pak, když jsem na něj přestala věřit, jsem začala všechny ty věci rozdávat. Co taky s nima. Paracelsus správně říká, že je to všechno jen potrava pro červy.

Čtrnáct let mám platnej řidičák. Když si jdu do okna dát cigáro, koukám se přitom na auto, od kterýho mám klíče. Ale neřídím. Možná to ani není tím, že bych to neuměla. Jenom se malinko bojím, že bych do toho blbýho Una mohla sednout, odjet a už se nikdy nevrátit.

Ve třinácti letech mně poprvý pozval kluk do kina. Na Čelisti. Film mi přišel trapnej a mládencovo pozdější olizování a ohrabávání v parku na lavičce taky.

Dvanáct let mi trvalo, než jsem se zbavila obsedantních myšlenek na svojí první lásku. Kupodivu to pak byl naprosto čistej řez. Myslela jsem si vždycky, že s ním budu na celej život osudově spojená. Ani prd. Přišlo, odešlo. I když to byl poněkud protrahovanej potrat.

V jedenácti letech se můj spolužák J. K. počural při hodině biologie. Seděla jsem zrovna vedle něj. Nebylo to jen tak nějaký učůrnutí, na židličce zůstala regulérní loužička, když se zvednul. Smáli jsme se mu až potom, protože učitelka na biologii byla taková přísná, kostnatá bába, co vypadala jako Valerie Kaplanová ve filmu Honza málem králem, jak tam mává kosou; ale potom, to se smáli všichni. Děti jsou škodolibý svině.

Pokud jde o deset Božích přikázání, mám takový nejasný tušení, že jsem porušila už úplně všechny. Kromě toho prvního. Podle všeho bych se měla bát, že přijdu do pekla, ale mně to zas až tak moc nevadí. Nevím, co bych si s těma slušnejma a mravnejma v nebi měla celou věčnost povídat. A kromě toho na peklo nevěřím.

Třikrát tři je devět; kdo bručí, je medvěd.

V osmý třídě nám dávali ve škole studijní posudky, protože to bylo ještě za bolševika. Jako kdo smí bejt pracující inteligence a kdo půjde k lopatě. Na mně by bejvala zbyla lopata, kdyby moje matka nešla plakat do ředitelny. Hrozně jsem se styděla, že je matka tak měkká a dávala si zatracenej pozor, abych před nikým nikdy nebrečela. Ale už i to jsem porušila. Nechtěla jsem, ale nešlo to jinak. Bylo to fakt nadpozemsky dokonalý šukání.

Sedm korun stály mentolový Viki. První cigára, který jsem si kupovala, když jsem v sedmý třídě začala kouřit.

Šest. Takový oplzlý číslo. Vyvolává všelijaký ty konotace. Six. Sex. Čímž plynule přecházíme dále.

S pěti chlapama jsem zažila orgasmus. Kdybych se vešla do statistickýho průměru, je to slušná bilance, ale v mým případě je to ubohejch 10%.

Čtyřky prsa jsem měla, když se mi po porodu začínaly nalejvat mlíkem. Měla jsem strašně moc mlíka a bylo to takový hnusný, animální a děsně nepohodlný. Když teď vidím, co z toho zůstalo, je to docela smutný. Takovej je holt život.

Tři měsíce jsem byla na moři. V noci jsem si někdy chodila lehnout na příď do smotanýho lanoví a čumět na hvězdy. Námořníci se na mně proto zlobili, že je to prej nebezpečný. Jenže já jsem někdy úplně ukrutnej romantik, i když na to vůbec nevypadám. Už jenom proto, že mluvím tak sprostě. Většinou.

Dvakrát jsem stála na radnici před kašpárkem s šerpou a říkala "ano" na nějaký bláboly, který jsem ani neposlouchala. Při první svatbě jsme měli v papírech velkejma červenejma písmenama napsáno NIC O VLASTI, NIC O RODIČÍCH! a můj exmanžel se nechal slyšet, že když ten oddávající řekne víc než dvě věty, sebere se a jde pryč. Řekla - byla to baba - asi čtyři, on se přemohl a neodešel. Při druhý bylo nejspíš každýmu jedno, co kdo plácá.

...

Jednou jsem zvedla ruku a mávla.
Jednou jsem mávla rukou nad minulostí, která mi ubírala kyslík.
Jednou jsem porušila to nejzákladnější pravidlo svýho života.
Nikdy to nevezmu

zpátky.
Epilog

Tam
zastav tmu v trysku kolem oken kolem závěsů když
na ulici pod lampou slova a stesky a částky
zazvoní o dláždění
tvé doma moje tajné
místo jen proto abych
na chvíli
s ptáky

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Monty', 11.01.2007 17:27.

Názory čtenářů
12.01.2007 07:54
guy
 
12.01.2007 08:05
xamiz
líbí!
12.01.2007 08:16
Haber
na ptáky
sme krátky
:)
fajn
12.01.2007 08:38
baghiiiraa
:)
12.01.2007 09:09
asi
hmm
12.01.2007 09:29
Aglája
Výborné...ani se mi kolem toho nechce kecat...
12.01.2007 09:50
danuwaanalihi
12.01.2007 10:15
Yfča
 
12.01.2007 10:46
Danny
super výpověď
***
12.01.2007 12:24
josefk
12.01.2007 13:03
Burlev
to počítání..
..a čeho..

ale taky forma..

jinak dobrůTka
 
12.01.2007 13:40
tulák
12.01.2007 19:02
Humble
život není peříčko :o)
13.01.2007 03:48
Pavla
Humble napsal(a):
život není peříčko :o)
ale točí se kolem hodně podobnýho slova ;))
13.01.2007 09:03
Aki
hmmm... já měl orgasmus s každou... vejdu se do statistik? :o)
13.01.2007 10:05
Monty
Aki napsal(a):
hmmm... já měl orgasmus s každou... vejdu se do statistik? :o)
Jsi-li muž, tak bezesporu. :o)
13.01.2007 10:06
Monty
Pavla napsal(a):
Humble napsal(a):
život není peříčko :o)
ale točí se kolem hodně podobnýho slova ;))
Nevím jak kdo, ale já bych to, kolem kterýho se točí můj život, nikdy nenazývala zdrobnělinou... :o)))
13.01.2007 10:39
Aki
Monty napsal(a):
Aki napsal(a):
hmmm... já měl orgasmus s každou... vejdu se do statistik? :o)
Jsi-li muž, tak bezesporu. :o)
maminka mi říká, že jo, ale hodně lidí tvrdí, že jsem vůl, tak nevim... :o)
13.01.2007 21:17
Lena
Dobré.
18.01.2007 18:52
Janina Magali
..ty joo...dost dobrý...
...a víc se mi ani nechce psát...
snad jen - tu loď a moře...to ti závidím...
víc než ty orgasmy...:))
[ << ] [ < ] [ > ] [ >> ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)