Jestli mohu, věnuji ti jednu mojí starší básničku (tři tipy/tři rajčata) ani nevím proč
čekání (moje katolictví)
toho rána vzduch chrchlal nasládlý pach probdělé noci nikdo neměl ponětí proč se vrátil stál opřený o výkladní skříň se zimníky a kožichy a žadonil lítostivým pohledem o království nebeské avšak kdo ví třeba jen čeká až se zase zešeří až bude moci protnout strach s bohatstvím jako doposud tnul víru s nouzí |