Dílo #61846
Autor:Temnorez
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.04.2010 01:35
Počet návštěv:357
Počet názorů:1
Hodnocení:

23:57
slizký pocit nicoty
a pachuť hořké rezignace
utopené v hnusné kávě z automatu
za poslední desetikorunu

zatuchlé a upocené nádraží
skýtající domov pár starým cikánkám
zasmrádlým opilcům
jednomu nepovedenému transexuálovi
a mně
čekajícímu na poslední vlak domů

tři minuty do půlnoci
a samota na mne dopadla
s posledním výkřikem
mého mobilního aparátu
jak ubohé...

jak ubohé to uvědomění
že mé maso
mysl
mozek
i kosti
jsou v područí závislosti
...
ubohé v celé své ubohosti

má mozaika myšlenek
jsou spíše splašky

Názory čtenářů
23.04.2010 03:34
Kateřina Krejčířová
ty grázle:))) to jsem nevěděl, že umíš psát. já myslel že jen pokoušet:) zdravim.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)