slova... ty vytvarované kamínky do linek sešitů a blyštivé kopí formující proud toku tepen
slova... ta lepkolahodná pavučina citoslovcí stékající ze šrámů kůry stromů coby smutná smůla slepující víčka k sobě
slova jsou vždy začátkem němých konců a slepou uličkou iluzí namísto svobody smyslů... |
|