cizí vůně z tvých šatů štípe jako slzný plyn sliny mi hořknou a saze snadno sází blín
do květin padá obočí a pyl tě pálí do očí tak jako má slova střepů žárlivosti rozkvétají do deště neštěstí
promočené vlasy splétáš v cop a v ráno co hřeje jako hrob se hrbíš nad ratolestí vinné révy jejiž hrozny ti roztrhly koutky a pavouk stáří ve tvé tváři utkává síť smutku z vrásek
podzim poznal zášť a ty utíkáš vrátit vrátit čas |
|