V posteli z rosy z rána leží stíny stromů dlouhé jako den jenž teprv příjde tmavé jako noc v záhybech rukávu hltám ranní kávu tvarů stínů zlatých barev rozbřesku hluboký nádech všeho živého... ...pána s lopatou ...matky s výplatou ...dětského úsměvu ...víry v krásný den ...aleje stromů v jednom parku plném ptáků ...zahrady jež se jímá rozkvétat kde neměl bych teď být ale jsem však celým srdcem rád
|