engelmar napsal(a): To jsi fakt zarecitoval cizímu děvčeti ve vlaku báseň? Tak to je odvaz, jak na to reagovala? Byla to taková mladá holka (15 - 17) s krásnými vlnitými zrazavými vlasy a překrásně jemným bílým obličejem posetým spousty malých pih :-) taková kouzelná bytůstka. Asi tři minutky před mou zastávkou jsem se k ní naklonil a začal jsem ji to přednášet polohlasem. Bylo krásné sledovat jak se její oči čím dál tím více rozjasňovaly a zatímco na jejich rtech se začal rýsovat nesmělý a ostýchavý úsměv její tváře žačly červenat. Pak jsem vstal a vystoupil, kráčejíc si to do školy.
Natasha napsal(a): No ve vlaku jako instantní inspirace, to by šlo...ale tady, prezentováno jako tvorba - nu, Temnorezi, podle mě je to remix nejobvyklejších způsobů vyznání. Taky bych to tak viděl, ale publikoval jsem to tady kvůli tomu že se za tím skrývá nějaký opravdový příběh, né kvůli tomu že bych se chtěl nechat obdivovat své pseudopoezii :-) |