laskavá víla

co prošla pozlacenou pípou

a pod nohama řeže sníh

vlečkou zavazuje oči.

mráz bělí kosti

a nade mnou se zhouply hvězdy

na provaze pohlazení matky

co nezná moje jméno.

slyším oslavné volání zvonů

rodiny se trousí na půlnoční

a já opouštím sebe,

chci se prohlédnout.

bože

Matko

já pláči?