Přítel
když tě opustí přítel
je to horší
než kdyby zemřel
Znám přátelství
s dřevěnou nohou
i přátelství s dírou
v lebce..
(člověk by měl mít vždy při
víně
zapálenou desiluzi
aby ho nic nezaskočilo -
jako ta Iráčanka která
si
zlomila ruku až v nemocnici
aby to měla blíž na rentgen..)
Nebylo to úmyslně i když jsem
nechal přejet dvě mouchy
jedním traktorem a ještě se
smál
- vím..
Některá přátelství
jsou nenahraditelná
(kam chodí káva na kafe?)
Prosím mluv se mnou
Když jsi umíral
stál jsem i s Tvou bolestí
stráž u Tvého lůžka
a že jsem taky spal – bylo proto
abych přežil..
Žádný režisér
nenatočil větší thriller
než ten který jsme tenkrát
oba žili
Vrátil ses a já možná
nebyl dost vděčný
Tvé básně jsem si lepil
na zeď a všem říkal: „- - - “
(Morse? ne.. ó náš
pán..)
Snažil jsem se Ti naslouchat mnohdy víc
něž sobě
(pokud mě zrovna nelechtala smrt mezi žilami)
Možná potřebuješ pomoc –
budu se snažit
Ale mluv se mnou o tom
Vždy jsme si měli co říct –
byť
třemi slzami na stránce
řezaného piva
založeného Heidegerem s črty
Diviše
(A pak na dně sledovali hudbu zespoda
jak si natahuje kalhotky po
masturbaci..)
Někdy až bolela síla souznění
Možná tohle nebudeš nikdy číst
(proč bys měl?)
na mé úctě k Tobě
to nic nezmění
Možná se neuvidíme už
nikdy nebo –
ano ale bude to jen o počasí
v Anglii
kam jsme nikdy nechtěli
Promiň jestli se lituju
Ukázal jsi mi
často smysl když ho už já
neviděl
Možná si i teď moudřejší
jen já
nerozumím
Prosím mluv se mnou o tom
Máme každý rok
třistašedesátpět šancí
změnit to a vrátit
svíci plamen (nejdřív to
bude čadit
než shoří vyvýšené
ego knotu)
Víš skoro všechno a určitě i
to že -
když člověka opustí přítel
je to horší než kdyby
zemřel..
Ještě je čas. Ale ubíhá
Náš
čas
|