| Sonet Ogmiovi |
|---|
Díky ti za hvězdy, co vidím z dáli,
za ticho, které je čisté jak mráz.
Chlad, který umrtví bolesti v nás.
Začnem si říkat, že jsme si jen lhali.
Díky ti za šípy, cos nepoužil,
za moudrost, která ti držela ruku.
Za brány ticha teď odcházím z hluku,
lék, cos mi daroval, rozběh´se do žil
V ruce mám šíp, co dal jsi mi bez zlosti.
Zůstane se mnou co vzpomínka možnosti
Vzpomínka k neklidu stačí.
Ty máš už své šípy a hvězdy z nebe.
Nechám ti proto jen kousíček sebe.
Ogme, slov zaklínači. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Erendis', 09.04.2004 23:12.
| Názory čtenářů |
01.04.2004 17:01
 Albireo 
|
Opět velmi dobré! |
01.04.2004 18:29
 Yfča
|
Možná, že se někomu nebude líbit rým "nebe - sebe" (pokaždé se nějaký rýpal najde), ale mně se dílko líbí moc. ;o)* |
01.04.2004 19:04
skleboun
|
* |
02.04.2004 10:46
Ilona
|
Krásná! :) |
09.04.2004 22:44
Erendis
|
... |
09.04.2004 22:45
Erendis
|
 |
09.04.2004 22:56
Albireo |
|
10.04.2004 16:49
skleboun
|
Eri:co to melo byt za obrazek? Me se ukazal jenom krizek :(( |
07.05.2004 14:00
 Stockerka
|
*T* |
06.09.2005 14:31
Mistle_
|
!!!***!!!*** |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|