Refrén:

 Na nebi září létavice
dobré či špatné znamení?
Snad nese štěstí pro tisíce
snad je to ďábla mámení.
Snad láskou rozjasní nám líce
snad zbyde jenom trápení.

Ona:
 Třpytí se hvězda mezi mraky,
jak stříbro zbraní, pancíře.
Mé sny se hemží zlými draky
když čekám svého rytíře.

On:
 Třpytí se hvězda jako slzy,
 jak oči jimž rád podlehnu.
Ačkoli tuším, že tě mrzí,
že nejsem rytíř ze tvých snů.

Ona:
Pro krásnou hvězdu, létavici,
co důkaz lásky meč svůj tas,
Ukryj své vlasy pod přilbici,
zvítezíš-li pak vrať se zas.

On:
 Pro krásnou hvězdu, létavici,
proč žádáš po mě oběti?
Taková přání lásku ničí
tak jako hvězda - odletí.

Ona:
 Za hvězdou vydej se, můj pane,
život svůj pro mne nasadit.
Vždyt jenom skutky neslýchané
mohu svou láskou odměnit.

On:
 Za hvězdou ve tvých očích, paní,
jiný se jistě vydá rád.
Beru zpět srdce ze tvých dlaní,
z rozmaru chceš je roztrhat.

Oba:
Už hvězda bledne, záři ztrácí,
den narodil se slzavý,
že ve snech žít se nevyplácí,
kdo zůstal sám, teď dobře ví.