Listí

Voňavé listí si ve stínu pod bezem
ustlalo lůžko;
v tom lůžku teď spí.

My k němu, má milá, asi už nevlezem,
a tak teď pod bezem
bezcílně tlí.

Sýkorka

Slyšel jsem v éteru vyprávět sýkorku:
Osobně viděla, jak místní hajný,
jelení parohy zakopal na dvorku,
to prej tak nenechá,
zavolá tajný!

Strom

Jeden strom rozštěpil
sám sebe ve dví.
A tak teď roste si
rozštěpen.

Dvojice kořenů,
dvojice větví,
v pasti duality
polapen.

Tulipán

V jelení ohradě pásl se tulipán,
viděl to jezevec, datel a sob.
Tulipán usvědčen, ztrapněn a nachytán,
uschnul a zežloutnul.
To je mi snob.

Les

Začíná pršet
a ze stromu na mě hledí
malinká sovička.

Ten strom by tu neměl být;
já také ne;
ani ten krmelec,
na kterém tak drze posedávám.

Jen ta sova
promítnutá v sebe samou,
si ponechá své tělíčko,
zdobené malou hlavou.
Teď odlétá si
(pravdivě),
patrně za potravou.

A soumrak padá:
z nevítaného, leč tolerovaného cizince
stává se cizinec štvaný.
Štvaný vším:
stromy,
ptáky,
laní,
co šustí ve křoví.

(A je to vůbec laň?)

Tohle je jiný svět
tam vprostřed listoví
stačí jen pomyslet
a les ti vyhoví.

Tak nastav svoji dlaň.