Postavím kamenný most
z kostek
posypaných lístky šafránu.

Pozvu si mistra nad mistry.
K sochám z tekutého písku
přidá stesk,
smutek,
odvahu
a kolem hejno pávů
zobáky klove skrz naskrz
sebou samými.

Modro nad obzorem
zabarví šarlatová,
okolo podzimní mlhy
se hejno černých krkavců
uklove v sebe samé.

Opět.

A s kouskem kontroverze
se muž s kytarou,
co pražců má právě tak akorát,
a černý knír
nad rtem jak apostrof,
pokouší odolat
volání tmy.

Okolojdoucí
stříbrem se zaleskne.
V tanci hrou
se otočí svět.

Tak,
nad tekutým olovem,
se otáčí příběhy zatracenců...