Problém v Národním parku Šumava zjednodušen na kácet, či nekácet

Při své nedávné návštěvě Jihočeského kraje se prezident Václav Klaus sešel se starosty šumavských obcí a představiteli Národního parku a CHKO Šumava. Setkání (společná návštěva rozhledny na Boubíně a následná večeře) se nemohlo vyhnout diskusi o současných problémech Šumavy.
Ještě nikdy nebyly šumavské obce tak jednotné ve svém postoji. Ještě nikdy však nebyly v takovém rozporu se státními orgány zajišťujícími řízení národního parku. Hodně se hovořilo o dvou koncepcích ochrany přírody na Šumavě. Klasické pojetí ochrany přírody a té, kterou v současnosti prosazuje vedení národního parku a ekologičtí aktivisté, nazývané "bezzásahová" či ještě výstižněji "divočina".
Obě strany sporu jsou přesvědčeny o správnosti své koncepce a mají dokonce i stejný cíl: zachovat krásnou Šumavu pro příští generace. Na rozdíl od aktivistů mají lesníci odborné zkušenosti. Neřídí se jen pocity, ale studovali jednotlivé typy vývoje lesa i jeho škůdce. Z tohoto důvodu jsou schopni předpovídat vývoj lesa.
Mnohokrát zaznělo, že ekologičtí aktivisté dnes výrazně ovlivňují rozhodování o osudu lesů Národního parku Šumava. Své názorové protivníky, starosty, regionální politiky a lesníky označili jako zájmovou skupinu podporující kácení stromů. Naopak. Snahou lesníků je záchrana staletých velikánů před kůrovcem. Mluvíli se o kácení, pak jsou káceny a odstraňovány pouze napadené stromy, protože po napadení kůrovci stejně umírají.
Zdědili jsme od našich předků Šumavu zelenou ve stavu, který se vyvíjel staletí, a tak můžeme při procházkách přírodou pozorovat s údivem několik set let staré stromy, mezi nimiž si mnohdy připadáme jako v chrámu.
U večeře s prezidentem deklaroval ředitel krajského inspektorátu LČR Karel Trůbl: "Hlásíme se ke správě zelené části Šumavy, kterou lokalita Boubína je a dlouhodobě ji spravuje lesník. Je vždy na něm, aby ji předal dál v dobrém stavu dalším lesnickým generacím." Požádal prezidenta o podporu konzervativního lesnického názoru, "protože řekneme-li o Šumavě, že je krásná, je to proto, že konzervativní lesnický způsob hospodaření zde měl vždy podporu a prostor."
Od lesníků dostal prezident také panoramatickou fotografii, na které je suchý stojící les. Kvůli nezasahování proti kůrovci je ho dnes na Šumavě již asi 2000 ha. Prezidentovi si také postěžoval jeden z doprovázejících lesníků: "Na lesního inženýra studujete pět let a pak je nutné si celoživotně doplňovat vzdělání. Ekologickým aktivistou se můžete stát ze dne na den a lesníkům na Šumavě jste roven. Ba, co víc, chráníte přírodu proti nim."
Na setkání s prezidentem zazněly obavy, že se neříká pravda o tom, co Šumavě hrozí, pokud se kůrovec přemnoží tak, že bude situace nezvládnutelná. Proto starostové a veřejnost bojují za to, aby byl park řízen v souladu s vědeckými stanovisky.
Jak se starostové s prezidentem shodli, národní park se nemůže vyznačovat zákazy vstupu, ale měl by být kompromisem mezi přírodou a jejími obdivovateli.

 
Tak tohle mi vyskočilo v hlavě po přečtení tvého díla, zdánlivě to souvisí jen okrajově, ale celou svou bytostí pláču, jak se páni starostové s pány senátory a s pánem prezidntem starají o blaho našeho lidu a našich lesů - už se těším na ty kompromisy...