Počasí ve mně není extrémní, ba ani střídavé jak na horách, však někdy mráz, či dusna enormní donutí zakrýt, svléct. Pak mysli vzmach ubíjí déšť a kroupy, smrští shon, zas slunce na duši, klid, letní den vrací mi víru že je za vším On: ... jen napsat sonet, ale zkrátím jej. Blíží se mlha, slepá beznaděj. |
|