| Prolog |
|---|
| Haf haf haf. Tak sem zas utekl na chvilku malýmu páníčkovi, kterej mě dlachnil, abych pro vás sesmolil něco dalšího ze svýho psího živůtka. |
|
| Psáno psí tlapkou 10 |
To takhle jednou přišli páníčci s nápadem, že by mě měli zavést k panu veterinářovi. To sice zní zajímavě, ale copak já štěně ubohý sem moh vědět, co to znamená? Nikdy dřív sem to slovo neslyšel, takže sem vůbec nevěděl, vo co de.
Navíc už při pomyšlení, že mě mí pánečci někam chtěj zavést, se mi ježily všechny chlupy. Dyť naposled, když mě někdo někam nesl, tak sem přišel o maminu. Že by už i týto rodině došla trpělivost s mýma psíma kusama a chtěli by se mě proto zbavit? Tady asi fakticky nemůže mít pejsek žádnou osobnost. Hrůza.
Samo sebou, že se nedám jen tak. Zalezl sem proto pod křeslo, když se někdo blížil, tak sem výhružně vrčel a doufal, že je to přejde, že daj svýmu ubohýmu hafíčkovi ještě jednu (tisícovku) šanci (í). Jo jo, po ňáký době je to vážně přestalo bavit, lákat mě ven a asi po dvou hodinách o tom přestali i mluvit. Sláva, vyhrál sem!!!
No, bylo na čase. Copak to jde, být malý přítulný umazlený chlupatisko a věčně jen dřepět pod křeslem místo mazlení? Jak já mám rád ruku v kožíšku! A taky hlavu, nebo víc ruk, případně všechny ruky páníčků co se doma najdou....
Tak jo, du na to. Vždyť jim to taky musí chybět. Malej páníček by mě taky nejradš hladil od rána do večera a od večera do rána. Sice sem nejdřív jen opatrně a pomaličku vystrčil šňupáček, pak teprv packu a čekal, co se bude dít, ale k mý radosti se nedělo nic. Takže sem vylez celej. A hupky šupky k páníčkovi pro pohlazení.
Zrada!!!!! Oni to na mě jenom hráli!!!! Čekali, až se uvelebím na gauči, párkrát mě pohladili a než sem se nadál, tak mě šoupli do velký tašky, zapnuli zip, abych neutek, jenom taková malinká dírečka tam zůstala, abych se neudusil a už si to se mnou štrádovali pryč z domu. Tak tohle jim teda nezapomenu.
Jejda, já su ale ukecanej (uhafanej). Jen začnu a už je toho tolik napsanýho. No nic, pokračovat budu příště. Kdybych psal dál, tak by to bylo moc dlouhý a odradilo by vás to ve čtení. A to já nechcu. Když už sem se rozhod se s váma o svý zážitky rozdělit, tak ať se u nich taky pobavíte. Takže čau příště.
|
|
| Epilog |
| Jo a taky už mě hledá panička. Má pro mě asi kousek toho dobrýho masíčka, co sem jí nepozorovaně ujídal už když si ho chystala, že z něj udělá řízky. Však si říkala, že ji v obchodě museli ošidit, protože chtěla plátků pět, ale má tam jen čtyři. Cha chá, líbí se mi, jak jsou ti lidičci naivní!!!!! |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
fungus2 
Seregil