Dílo #1228
Autor:Adriana
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:29.11.2003 20:38
Počet návštěv:2314
Počet názorů:14
Hodnocení:13

Samota
Pomalu, kradmými kroky
vkrádá se do duše.

Nenápadně, tiše našlapuje
jak černý panter, jenž
pod rouškou temné noci
směle se žene za kořistí.

A už ji má,
pomalu, však pevně
své drápy do ní noří,
soustečko po soustu
vytrhává z ní.

Stejně tak samota,
zprvu nenápadná,
do duše se vkrádá.

A pak ji sžírá,
čím dál tím větší ústa má
a její drápy hluboké rýhy
za sebou nechávají.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Adriana', 29.11.2003 20:41.

Názory čtenářů
29.11.2003 20:59
Albireo
To mi vůbec nepřipadá špatné.
*
29.11.2003 21:50
Stockerka
Tenhle pocit zažije někdy asi každý... a je to moc hezky vykreslené... *T*
29.11.2003 22:19
Danny
pěkné
*
30.11.2003 10:04
Yfča
*
30.11.2003 12:22
Dash
Ano ! *t* :o)
30.11.2003 14:28
Shaylen
moc pěkné...tip
18.12.2003 15:44
imaginary
moc dobré. *t
18.12.2003 15:48
Adriana
Děkuju všem
22.01.2004 19:56
Reni
*
23.01.2004 08:13
Seregil
Působivě napsané...**
23.01.2004 22:30
básník35
moc hezké
12.03.2004 10:19
Bohdan
*
06.04.2004 22:37
Jeanne
trošku depresivní, ale hezké ***

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)