Dílo #3311
Autor:pavson
Druh:<žádný>
Kategorie:Próza
Zóna:Jasoň
Datum publikace:09.02.2004 22:31
Počet návštěv:4401
Počet názorů:23
Hodnocení:12

Prolog
Soutěž se blíží ke konci a proto je třeba do ní poslat ještě jeden příspěvek
V dáli někde svítá (soutěž)
Vojenská katedra na vysoké škole ještě sice nebyla ta pravá vojna, ale legrace jsme si tam užili dost. Zvláště na závěrečném měsíčním soustředění v Lounech. Nutili nás tam například, abychom při každém nástupu na výdej stravy zpívali bojové písně, stejně jako jedna sovětská rota, která byla v Lounech dva týdny za odměnu. Ta nastupovala ve vzorném bojovém tvaru, vedená hrdým mladým poručíkem a zpívala či spíše řvala při každém nástupu Nělechko v éto vremja byt´ saldátom, vot ja šagaju s avtamátom.... DA JA SALDAT!!! S mimořádným důrazem na poslední slova a samozřejmě ještě přitom hrozně dupali. Protože jsme museli při tomto nástupu absolvovat nekonečně dlouhou cestu kolem celých kasáren, sestavili jsme si dlouhé pásmo hospodských odrhovaček. Pásmo potom vrcholilo písní Tys mě nikdy nemiloval, tys mně lásku JEN SLIBOVAL!!! Se stejnou intonací a dupáním jako Sověti. Po několika dnech za námi přišel ruský poručík a v rámci družby chtěl naší bojovou skladbu naučit. Vyhověli jsme mu a jako bonus jsme ho ještě vybavili další podobnou vojenskou písní - Máme doma gumovýho panáka, ten nám ženský do postele naláká. Je možné, že se někde v ruské stepi zpívají dodnes. Písně nás vůbec provázely celý měsíc. Nezapomenu například, s jakým gustem zpíval náš velitel, dobrosrdečný Rusín plukovník Hricanjuk skladbu Kol kasáren chodila, chtíč ji zmítal - parodii na tehdy populární Drupiho písničku. Zvláště potom refrén Kozy neměla, přesto ho chtěla se mu velmi líbil. Když dozpíval, plynule přešel ke své nejoblíbenější písni a notoval Tag jago jazyg zdále naráží na vygotlané zub...
Ale nejhezčí vzpomínka se váže k jednomu ránu. Asi nikdo nevstává rád v 5.30, zvláště, když ho někdo budí agresivním pískáním a téměř hysterickým řvaním "Budíčéééék" a vzápětí ho nutí běžet v trenýrkách na rozcvičku. To ráno jsme přesto všichni vstali vesele. Petr s Alešem, dvojice oblíbených kladenských hajzlíků, nás totiž přišla vzbudit s kytarou a s písní " V dáli někde svítá, na polštáři vlasů pár, barvy žita " od Katapultu. Od té doby je to jedna z mých nejoblíbenějších písní a spolehlivě mi atmosféru toho rána dokáže vyvolat.

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'pavson', 09.02.2004 22:49.

Názory čtenářů
20.02.2004 11:45
gd
*
24.06.2004 11:12
Hluk Malér
hahahaha*
09.10.2004 17:46
blondýna
*
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)