flaška vína... vylejvam si na ní zlost ničim všechno lidi jsou tu pořád nerozbiju ani mraky proč? a pálí slunce, žár všech starých úspěchů, zdarů a radostí taky ho nerozbiju k čemu tu je? představa nikdy se nic nepovedlo nic nemá cenu můžu sedět číst nezačínat nedoufat nesnažit se nezoufat spát sen ve kterým spim zdá se mi něco příjemnýho blues obloha možná čokoláda slunce, mraky karibskej rum sedum let starej fakt povedenej ročník ...flaška je prázdná |