Mlčí či šeptá,

hebká jak vrána

zdlouhavě se ptá -

citlivá v podání

duší ve vězení

co šetří

a šetří...

Komnata rozkoší

chvílemi volná,

pokladna bohatě

vlhká a svolná

pobízí pány na peníz daně.

Bere si sousta v měkké dlaně!

Vlažné a vláčné bývají pomalu,

souložně spící

štěkají: Ha-ha-ha!

Okna dokořán

Skoupíš mě po skalách

Prodej mě v nádobách!

Zatluč mě do naha!

Postav se do řady přispěj a odejdi,

pověs se do spaní až za rohem pocitů

viny, co káže ti: ještě a ještě!

Smývej si pokladnu vzdechem i deštěm!

Jen oběť se upíše vlastnímu trnu.

Okapy hltají každou tvou skvrnu.

Máš povinnost chybicí při každém zrání.

Čelo orosené, pohled?se straní.