Tak tu máme po roce opět tu nejznámější kulturní megaakci města na soutoku řeky Dyje a Gránického potoka. Znojemské historické vinobraní. Budu ponejvíce kritizovat, ač jsem pravověrný Znojmák. Totiž, těch ročníků jsem viděl moc /včetně začátečnických v šedesátých a sedmdesátých létech minulého století – ty pohledem dítěte resp. dospívajícího nadšence/a nezbývá než konstatovat, že akce má nezvratitelnou sestupnou tendenci.  Po všech stránkách. /Kromě jedné, tu zmíním na konci./

První věc, kterou si vezmu na paškál je samotný název. ZNOJEMSKÉ HISTORICKÉ VINOBRANÍ. Vinobraní - pokud vím, začne za pár dní. Letos bude o týden dva dřív než jiné roky, přesto vždy samotný sběr a lisování vína předběhne termín skoro o měsíc. Což by tolik nevadilo, září, říjen, koho to zajímá? Historické. V různých dobách, snad podle náklonnosti mocipánů, kteří zrovna seděli na radnici nebo vyhovující politickým vůdcům v Praze /historici, kteří o tom něco věděli, byli odsunuti na vedlejší kolej/, se střídali, jak maskoti, hlavní historičtí hosté. Jednou přijel Přemysl Otakar II., tu se objevil Jan Lucemburský. Ten v posledních letech převládá, vymysleli pro něj historku, že když jel z polské Vratislavi domů, tak se na zpáteční cestě stavil ve Znojmě na burčák.  Tak nevím, kde bydlel, divná cesta, ale koho to zajímá? Ještě štěstí, že ryšavá liška Zikmund nebyl v oblibě u komančů a není ani dnes, jistě by se na Znojemi v některých ročnících ukázal a teatrálně skonal, když tu nalezl svoji smrt.

Nemám rád poutě a první týden července v Hlubokých Mašůvkách a zejména druhý týden v září ve Znojmě je pěkně komediantsky rušno. Původní význam tohoto slova se naprosto vytratil /o to se s radostí postaral minulý režim/, zůstaly jen ty kolotoče a vše, co k nim patří. S cukrovou vatou, cetkami rozličného druhu a kvality, svítícími čertovskými rohy, nejrafinovanějšími vraždítkami /kolotoče si těm zařízením netroufám říkat, ty se, vzpomínám, točily pěkně v klidu pouze kolem své osy/ pro děti i dospívající mládež. Strýc T.O.N.A. si vše poctivě fotil, myslím, že pro potřeby pojišťovny.

Radnice je plná moudrých lidí, takže vymyslela následující: Aby byly naše zisky větší a větší, budeme požadovat za pronájem jakéhokoliv místa kdekoliv v prostorách našeho města, či jen místa namalovaného na zem víc a víc poplatků. Vydělávají dost, ať platí. Omyl. Ekonom nejsem, ale počítejte se mnou: Paní s přívěšky na krk loni platila za místo pro svůj malý stánek 1 500,-kč /čísla jsou fiktivní, ne zas tolik…/, letos 6 000,-kč. Loni prodávala přívěšek za 100,-kč, letos musela zvýšit na 250,-kč. Aby byla schopna platit ty nekřesťanské daně městu, co si hraje na organizátora. Hádejte, kdo ten rozdíl zaplatí. Ano, my. Ona sice neprodá tolik přívěšků, zato hostitelské město má jistý přísun do kasy. Myslím, že si všichni všimli úbytku prodejců. Ale – koho to zajímá?

K akci samotné. Průvod je každý rok téměř totožný, jen některé skupiny historického šermu jednou jsou, jindy mají štaci třeba v Rosicích na podobných historických dnech. Že je dlouhý drobnost není, ale budíž. To se dá bez malých netrpělivých vřeštících dětí přežít. I to letošní kopnutí koněm slečna páže přežije /převezli ji do Brna, snad bude mít štěstí na lékaře/. Co mi však vadí a všiml si toho ledaskdo, to je kecání učinkujících historických postav během pochodu. Hrají roli, tak by k ní měli přistupovat jako k roli. Za to berou peníze. Ne za telefonování pod loučemi v uniformě rytíře Zbyška z Plavče nebo vystavených náramkových hodinek na holé paži jedné dvorní dámy.  I malý dvouletý Zdenda si všiml.

Kultura. Na tu jsem náročnější, ale tento pátek a sobotu ve Znojmě, dostává pěkně na frak a krčí se někde v koutě, pod nánosem umaštěných paruk a cinkrlátek. Začnu tou tlupou indiánů v horní části parku. Když před léty začínali, byl jsem nadšen. Ta hudba se mi velice líbí, na tom se nic nezměnilo. Ale ONI se změnili razantně. Místo tklivých latinských rytmů huláká elektrifikované techno, aby se neřeklo, je tu jeden v ponchu s Panovou flétnou. A jsou to vůbec Bolívijci? Připadají mi, jako převlečení Brněnští Biháriové. To je však jen výsek z bohatého kulturního programu. Smějete se? Ano, o kulturu zde nejde ani omylem. Je to čirý byznys a já jen s povzdechem vzpomínám na léta pátečních Znojemských hodokvasů s legendárními Přemyslovci. I tam tekl burčák proudem, ale lidé se dovedli bavit nejen penězi.  Když zavítali Záviš a Kuděj, byla radost si je poslechnout, ale dnes? Hvězda první velikosti Dara Rolins – dorazila 20 let po své největší slávě. Aspoň ta Samantha Fox mohla přijet, když slibovali. A nostalgici by si přišli na své./Před časem hráli v Havířově Sveet, stačilo se domluvit./

Tzv. historický trh snese přísnější měřítka. A nejen proto, že nabízí netradiční zboží a kupci jsou navlečeni do dobových kostýmů. Je to atmosférou klidu, nabízeného sortimentu, něčeho „jiného“, co se vytratilo z všedních dnů. A v neposlední řadě místem, kam byl umístěn. Radní ho šoupli na okraj dění, ale paradoxně mu tím pomohli. Genius loci v tomto případě působí na všechny naše smysly.

Na začátku jsem se zmínil o názvu této změti národů /však si radní vytkli za cíl překročit hranice regionu – jedna známá potkala američana/, vynechal jsem však jméno místa – Znojemské…. Je tu hostitelem opravdu Znojmo? Kde by vzalo tolik kolotočů? Ty stánky snad, kdyby řekli všem Znojemským a Chvalovickým  Vietnamcům. Ale ty twistery, horské dráhy a ždímačky? Kde to skladujou? Stačí, že mají celoročně na starost to harampádí z kašírovaných hradeb. A to nemluvím o tunách odpadků, nadměrného rámusu, omezování silničního provozu… Manželka pracuje v městské památkové rezervaci a MUSÍ SI KOUPIT na cestu do zaměstnání VSTUPENKU. Vida, přeci jsme v něčem světová rarita, tlačíme se do širšího planetárního povědomí z nicneznamenajícího regiónku poblíž srdce Evropy. Jak hrdě naplánovali páni radní.

Počasí nevyšlo. Ideální je, když co dvě hodiny sprchne, aby korzující návštěvníci zapadli do stálých nebo mobilních hospůdek a mázhauzů a podpořili zisk místních paběrkujících podnikatelů. Zvláště, když musí s úderem půlnoci – v nejlepším - zavřít krám. Co asi mají ti turisté, chudinky, do rána dělat?

Lehce jsem nakousnul letité znojemské tabu. Však ne všem se tahle velkolepá kostýmní podívaná s koňmi a atrakcemi líbí.

Závěrem něco pozitivního: burčák se povedl.