Unaven k smrti věčnou imitací sám sebe Uvězněn v apatii všedních dní vyplněných hledáním středu mezi dnem a nocí.
Okouzlen šedým leskem kurtizán se vydávat po tmě na honbu za tajemnými poklady Ignorovat vlastní ubohost jež tě zkopává na kolena.
Toužebně očekávám poslední večerní hru na herce s maskou růžového králíčka v červených lodičkách a s rudou rtěnkou. Potom šlohnu pistoli a zabiju čas.
Kde najdu konec reality a jak se zbavit včerejšího mementa? Snad… potřebuju zavřít oči. |