Vymačkal si tmu
zbyla jen slupka
po ní

Pinzetou seberu hvězdy
než je posnídají
roztoči kobercoví
s hrnkem kakaa
na okenní římse

čím bychom asi zítra svítili

Kouřící obláček z čokolády
ti zahřeje nos
sněhová vločka
uvelebí se na řase

-začíná svítat-

ponoříš ruce do heřmánku
a necháš mne klouzat se
ve včelím vosku

přece víš, jak si ráda hraju

A až začneme malovat na
skleněný tabule
tvý slova rychle zmizí
protože jsi zase
málo dejchnul

Ukazováčkem do mne cvrnkneš
a já
rozpadnu se na tisíc kousků

přece vím, jak si rád hraješ

Budu sedět
ani nedutat
pochybovat

že mne poskládáš dřív

než mne
posnídají
roztoči kobercoví