Jímá mě stesk po samotě. Ale přitom mám lidi rád ... Chladí mě pocit ranního úsvitu. Vstanu a kávu proliju lisem žaludečních šťáv. Ach ta romantika. Krvavé oko mrkne a nastolí nový den. V závrati sedám do ostychu tramvaje. Tak na konečnou, pane řidiči!
Epilog
Vlezlá rána ... Jedno kafe nestačí Co jsem chtěl? Aha, jedu do práce ...