Dílo #66946 |
Autor: | Seregil |
Datum publikace: | 12.10.2012 16:18 |
Počet návštěv: | 189 |
Počet názorů: | 5 |
Hodnocení: | 3 1 2 |
Prolog |
|
Syn a dcera |
Anna Veronika
Jarní kvítí skrze trávu svítí. Myšlenka úchopu se domáhá. Ta krása se jmenuje Aní. Dcera slunce a kvítí. Srdce plesá a jásá. Malá kočička, malá holčička. Dítě ranních snění a pozdního usínání. Ach Bože, můj život je sen…
František Heinz Tom
Do pozoru pozdní léto vevane a bude možné slyšet smích. Tiše stát a naslouchat není hřích. Tišek je dětské snění a rej klukovin. Chvíli mi dej na povzdechnutí: Ach Bože, to je sen…
|
|
Epilog |
Brouzdám staršími kusy... |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|