Dílo #66853 |
Autor: | Seregil |
Datum publikace: | 23.09.2012 11:37 |
Počet návštěv: | 197 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 3 2 |
Prolog |
|
Tuomar a Princezna - Kapitola XV. |
Po dvou dnech jsme dojeli zpět do Zapomenutého města. Farrela a její družiníci se s námi rozloučili před branami a vydali se dál na sever. My jsme pak zamířili do arénové čtvrti, která patřila Krixelovi.
„Mno, nejsem moc rád, Tuomare,“ zabručel goblin, když jsme seděli v jeho soukromé komnatě. Ale kontrakt je kontrakt a já nejsem z těch, kteří by porušovali vlastní podmínky. Jsi tedy volný a Janoš v dalších soubojích nastoupí místo tebe.“ „Výborně,“ pronesl jsem a nechal uplynout kouzlo Požehnání. Magická aura na chvilku obklopila sedícího Janoše, který jen lehce zamrkal. Držím ti palce, Janoši. Ať se ti daří, vyslal jsem myšlenku. Dieky, Tuomare, vyslal odpověď trpaslík a mírně se na mě usmál. Nezklamu ťa. „Mno, tak to stvrdíme podpisem,“ řekl Krixel a vytáhl smotaný pergamen. Podepsal jsem se a Janoš taktéž. „Nechce se mi věřit, že ta Medúza byla náhoda,“ řekl jsem Natálii, když jsme se rozloučili s Krixelem a odešli z jeho komnat. „Mysleš?“ zabručel Janoš jdoucí za námi. Dle sudu mojej sudičky u kolibky bude Medúza mojim zlym osudom.“ „Ale nakonec zlý nebyl, ne?“ řekla Natálie. „Rozhodně ne,“ zavrtěl jsem hlavou. Ale není to teď fuk?“ „Je,“ kývl hlavou Mordotz. Jdeme to spláchnout do hostince.“ „Trasi,“ otočil jsem se na goblina. „Ano, pane Tuomare?“ „Už ne pán. Jen Tuomar. Teď máš nového pána, Janoše.“ „Tak tedy, Tuomare?“ „Nech mi donést všechny věci z mojí cely do hostince U arény.“ „Zařídím to.“ S těmito slovy nás goblin opustil. „Lilie,“ oslovil jsem mlčící kněžku. „Tomáši,“ řekla elfka a nadechla se, aby pokračovala. Přistoupil jsem k ní a políbil ji na ruku. „Díky za tvoji péči, Lilie. A ještě něco… vykašli se na celibát. Kdo ví, kdo na tebe myslí. A než něco namítneš. Podívej se hluboko do svého nitra a odpověz si na otázku: Chci být stále sama? Měj se krásně, Lilie. A nechť stále kveteš.“ Po těchto slovech jsem se od strnulé spanilé kněžky odvrátil a usmál se na Natálii. „Půjdeme?“ oslovil jsem ji. Hele, co to mělo znamenat? Zaslechl jsem osten Natáliiny žárlivé myšlenky. Ty jsi můj osud a já tvůj, Natálko. Lilly jsem potkal dřív než tebe a … prostě jsem byl dlouho sám a pomyslel na ni… jenže teď jsem jenom tvůj. Nevím proč, ale věřím ti. Jsi zvláštní, Tome. Neskutečně zvláštní. Miluji tě. I já tebe, Natálko.
|
|
Epilog |
„Bohové tě provázej, Mordotzi, příteli,“ rozloučila se Natálka s nemrtvým. Stáli jsme před branou Zapomenutého města. „Takže ses rozhodla napevno,“ zaskřípal Mordotzův hlas zpod kápě. „Tomáš je můj osud. Přesněji řečeno – Osud.“ „Měj se krásně, Natálie. Přeji ti štěstí. Já půjdu za Janošem. Bude potřebovat společníka pro boj. Aréna přišla o druhou princeznu a Tuomara. Mordotz musí zůstat.“ „Hodně štěstí, Mordotzi,“ popřál jsem mu. „I vám oběma, Tuomare.“ Po těchto slovech zmizel pod vlivem démonolgického zaklínadla. „A my vyrazíme,“ usmála se na mě Natálie. Připraveni? Oslovila nás vládkyně. Ano, vyslali jsme odpověď současně. Hodně štěstí, popřála nám Vládkyně. Pak nás obklopila hřejivá rudá mlha.
„Tuomar se vrátil,“ zaslechl jsem hlas, který mi byl povědomý. Stáli jsme uprostřed malé návsi a přede mnou stála pohledná žena s jizvou ve tváři. „Zdravím tě, Táňo.“ „Vítej. Vrací se špatné časy?“ „Věřím, že nikoliv, Táňo.“ „Tuomare.“ „Körme.“ „Pojďte do našeho domu. Popovídáme si. Kolik je to let od tvé smrti, Tuomare?“ „Nevím, ale není to jedno?“ „Asi je. Však ti řeknu, co všechno se událo a dojdeme k tomu.“ „Nenecháme minulost spíš spát? Chci se tu usadit se svojí láskou. A život nějak poplyne.“ „Není lepšího místa, než tady. Pojďte, popijeme vína.“ A šli jsme.
|
|
Názory čtenářů |
23.09.2012 13:09
Stínohra
|
Nečtu, přiznávám, komplet všechny díly (nevděčné prózy na pokračování), ale kdykoliv zavítám, tak se mi to líbí, ... moje škoda. |
23.09.2012 21:36
fungus2 |
|
23.09.2012 21:52
josefk
|
to mne ještě nikdy nenapadlo, spláchnout něco do hostince, já jsem doteď splachoval úplně jinam :) dík za počtení |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|