| Dílo #66714 |
|---|
| Autor: | Seregil |
| Datum publikace: | 19.08.2012 19:59 |
| Počet návštěv: | 347 |
| Počet názorů: | 4 |
| Hodnocení: | 3 |
| Prolog |
|---|
| úzce sepjato s příběhy Poslední Tuomar a Gnesis - Patriarchův boj. |
|
| Rozhovor |
„Zkazil jsi mi to,“ řekl Gnesis do ticha.
Stáli jsme na žulové skále uprostřed nicoty bezprostředně po naší bitvě. Tuomar zahynul rukou Patriarchy a Patriarcha rukou Tuomarovou.
„Vím to,“ řekl jsem. Ale ty přeci víš, proč.“
„Vím to, Tomáši,“ pokýval skřet hlavou.
„Chtěl jsem založit království,“ pokračoval po chvíli ticha.
„Myslel jsem si to,“ kývl jsem. Byl bys dobrý král, protože bys nastolil demokratickou vládu.“
„Přesně tak,“ zalapal překvapeně po dechu Gnesis. Jak to víš?“
„Byl jsem Tuomar Chodec, i když v tom to není,“ řekl jsem prostě.
„Co to znamená?“ zeptal se skřetí Patriarcha.
„Však to víš, protože jsi mě zabil,“ odpověděl jsem.
„Máš pravdu. Byl jsi jediný Tuomar se schopnostmi hraničářů – chodců. Protože jsi mě zabil, také víš jaký jsem,“ pokýval hlavou skřet.
„Takže?“ optal jsem se.
„Předtím, než by to začalo nějak fungovat, by došlo k velkému zpustošení celého Ardenopomského kraje. Dobyté území by se bouřilo a neustále by docházelo k partyzánským válkám, které by celý kraj vyčerpávaly. A tomu jsi ty zabránil,“ řekl Gnesis.
„Přesně tak, Gnesisi,“ odtušil jsem. Lidé, elfové ani trpaslíci by tvoje snahy nikdy nepochopili z prostého důvodu.“
„Jsem skřet. Možná by uznali temného elfa, jenže..“ řekl Gnesis.
„Toho by nikdy neuznali skřeti,“ doplnil jsem ho.
„My se potkat na společné straně barikády…“ zasnil se Patriarcha.
„Tak by nastalo období dlouhého míru,“ usmál jsem se.
„Nyní si vezmu slovo já,“ ozval se dívčí hlas.
Mezi námi stála Estelar – skřetí šamanka, temný elf. Objala Gnesise a dlouze ho políbila.
„Co náš potomek?“ vydechl pak Gnesis.
„Dcera ti roste velice zdárně. Možná se z ní stane další Patriarcha,“ řekl jsem.
„Nevím proč, ale mám pocit, že má něco z tebe Tuomare,“ usmála se na mě Estelar. Bohužel jsem Sweet viděla jen krátce po porodu, než si mě Kaichar vzal k sobě.“
„I ta chvíle stačila k tomu, abys věděla, že jsem svou smrtí cosi dotvořil,“ řekl jsem.
Estelar se přivinula k vykulenému Patriarchovi.
„Nevycházím z údivu,“ zavrtěl hlavou a pohladil Estelar po tváři.
„Teď jsem na řadě já,“ ozval se další dívčí hlas.
Vedle Gnesise po levici stála elfí dívka Erin. Právě ta Erin, která se dostala do zajetí skřetů při válečné mobilizaci. Zamilovala se do Gnesise a on její city opětoval. Pustil ji na svobodu, protože ji nemohl jen tak zabít. Byla sice nepřítel, avšak díky svému otci, byla polovičním skřetem – temným elfem. Její otec Chaorh byl jako dítě vyhnán z kmene i s rodiči. Společně pak dorazili hluboko na jih Ardenopomského kraje a usídlili se v elfí osadě. Elfové je přijali z důvodů, které jim skřeti vylíčili. Byli jim tehdy vydáni na milost a nemilost. Stařešinové elfů se nakonec usnesli, že je přijmou mezi sebe. Skřeti vyhnanci nikdy nezneužili získané důvěry a dožili svůj život mezi elfy.
Erin vyrostla ze svazku čisté elfky Rísil a temného elfa – skřeta Chaorha. V den svých sedmnáctin se vydala na pouť do Chewlapského pohoří hledat posledního Tuomara, zda by ji vzal do učení. Nenašla ho, ale dostala se do zajetí skřetů. Když ji Gnesis propustil, byla v očekávání.
„Erin,“ vydechl Gnesis překvapeně.
Dívka mi potřásla rukou, dala pusu na obě tváře Estelar i Gnesisovi.
„Náš syn si tvoji dceru najde,“ řekla a zářivě se na něho usmála.
„Tys čekala…?“ zeptal se Patriarcha s údivem ve tváři. Ale potom, co děláš tady? Náš potomek se ještě přeci nemohl narodit.“
„Pokousal mě vlkodlak,“ začala vysvětlovat Erin a přivinula se k němu z druhé strany proti Estelar. Zachránil mě Hragbar, který prchl z prohrané bitvy, kde jsi zahynul. Řekl mi, co se stalo a staral se o mě. Když jsem usnula, Kaichar mi naznačil, že se mezi živé už nevrátím. Jenže náš syn v mém těle stále roste. Hragbar to ví, cestuje s mým tělem a snaží se najít místo, kde by mě mohl ukrýt a zhostit se výchovy našeho syna, až se narodí.“
„Takže jsme vlastně dosáhli svého,“ řekl Gnesis a podíval se na mě.
„Na to ti můžu jen kývnout, příteli. Byl jsem Poslední Tuomar. Opravdu poslední. Zemřel jsem bez nástupce a myslím, že je jasné proč,“ řekl jsem a podal mu pravici. Vlády se chopí temní elfové. Bude to fuška pro Sweet a Gnesise II., ale myslím, že to zvládnou.“
Gnesis se usmál a sevřel ji.
„Za společný mír mezi všemi!“ řekl a poklepal mě po rameni.
Obě dívky opřely hlavy o jeho ramena a zářivě se na mě usmály.
„Přesně tak,“ usmál jsem se. Přeji vám hodně štěstí v síních vašich bohů. Já se vrátím tam, odkud jsem přišel. Má žena a chlapec mě čekají.“
„Máš moc pěkného kluka,“ řekl Gnesis. A jestli bude jako ty…“
„Má i velice půvabné jméno,“ ozvala se Estelar.
„František,“ řekla Erin. Zní to velmi hezky.“
„Také ti přeji mnoho štěstí v tvém životě, Tomáši,“ řekl Gnesis. Mluvím za celou naši trojici.“
„Díky, přátelé. Sbohem,“ rozloučil jsem se.
Pak se vše rozplynulo a já se probudil. Ležel jsem na posteli a právě mi zvonil budík na mobilu. Byla neděle tři týdny od mého návratu z Alp. Ještě jsem se zotavoval z podchlazení na neschopence a dnes byl její poslední den. Reni byla s Františkem na nákupu. Uvědomil jsem si, že za hodinu mám povolenou vycházku. Nasnídal jsem se a pomalu se vydal do Modřanské rokle na zdravotní výlet. Zapálil jsem si cigaretu a znovu si při chůzi přehrál celou záležitost, kterou jsem prožil v tom živém snu.
Ardenopomský kraj bude směřovat k příjemným změnám, pomyslel jsem si pak a zašlápl nedokouřenou cigaretu. Zhluboka jsem se nadechl a vydal se roklí směrem na Libuš.
|
|
| Názory čtenářů |
20.08.2012 21:02
 Suvicka
|
To je na pokračování? Na tak malém prostoru je příliš mnoho cizích jmen, člověk se v tom špatně orientuje...já jsem se v tom zcela ztratila... tedy vyloženě neztratila, ale musela jsem se vracet, kdo je kdo... a pokud se čtenář musí v textu vracet, aby pochopil... no však víš, co chci říct |
21.08.2012 09:00
 Seregil
|
@ Suvicka - není to na pokračování, je to doplněk k již uveřejněným povídkám o Tuomarovi a skřetímu patriarchovi. Takové propojení obou dlouhých příběhů |
21.08.2012 10:01
Suvicka
|
Aha, takže když nemám přečteny ty dva dlouhé příběhy, tak se pak nechytám. Což se mi stalo:-)))) |
21.08.2012 20:06
 fungus2 |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|