| Prolog |
|---|
|
| Paladin bez víry - II. kapitola |
Pochybuji o svých činech, má paní.
Hovoř, Šimone Filipe Delháre. Jsi spolehlivý služebník. Poslechnu si tvé pochybnosti.
Nevím, kde začít.
Nech plynout své myšlenky.
Od té doby, co jsem před měsícem opustil vesnici Ahave, jsem začal pochybovat. Ta dívka Ester Lesi nemohla za to, že se do ní vtělil démon. Ano, provedl jsem účinný exorcismus – stanova číslo tři – Démon nesmí přebývat v těle živého, protože by páchal mnohé další zlo. Ale proč ji pak kněží uvrhli do kobky? A proč pak zmizela? Tvrdili, že se zabila a ostatním ukázali dopis na rozloučenou. Ale já jim nevěřil a nevěřím jim stále. Neviděl jsem její tělo. Proto jsem záhy odešel bez rozloučení.
Co tě trápí, Šimone? Ta dívka nebo chování elfů?
Obojí, má paní. Obojí. Cítím to jako osobní selhání. Ona určitě mohla dále žít plnohodnotný život bez poskvrnění. Ale já pochybuji, že žije. Spíše někde živoří. A to kdo ví, jestli. Od té doby pochybuji o svých činech vedených ve jménu bohů. Zůstala jsi jen ty, má paní. O tobě nepochybuji, protože hlídáš činy všech paladinů. Mám však pocit, že moje nynější síla nepochází z tvého božství, má paní. Je to moje vlastní síla, která se utvořila po té události. Vím, že je v souladu se stanovami, jinak bych byl paladin k ničemu. Ale něco je jinak. Cítím určité bezvěrství a z toho mám strach. Nechci se stát zrádcem, protože …
Ach Šimone, kéž by každý paladin byl takový jako ty. Sleduji tě od té chvíle, kterou jsi mi popsal. Cítím úbytek tvé víry v bohy a má vlastní síla slábne, protože tys poslední z paladinů, který se ke mně obrací s modlitbou a rozhovory. Avšak právě díky tvé věrnosti – a slyšíš správně – není to víra, ale věrnost – jsem ještě nezmizela z tváře Věčných. Nebude však trvat dlouho a já se odebéřu mimo Věčné. Po té ale moje síla přejde na tebe, Šimone. A já jsem tomu neskonale ráda. Tys pro mě potěšením mezi paladiny. Věz, že doba se mění a všichni živí myslící tvorové se od bohů odvracejí. Výjimku tvoří pouze kněží, šamani a druidé. Druidé se stahují do lesů a mezi ostatní příliš nechodí. A kněží vytváří systém kast, kde bohy potřebují k prosazení svojí vůle. Většina z nich jsou zkažení světem a jeho změnami v poslední době. A šamani, ti jsou jediní věrní svým bohům. Budou však vyhlazováni – už to začíná a díky tomu se schyluje k něčemu, co je nad síly všech smrtelníků. Horda i Aliance se opět budou zmítat ve vlastních válkách.
Má paní, to je strašné.
Ne Šimone, není to strašné. Je to jen velká změna. A týká se jak bohů tak i vás živých myslících tvorů. Jen pár kněží se drží starých zásad. Mohu ti je nyní jmenovat. Boris Jasnovous, Mojo Mender Ja´nah, Kintara a všichni nemrtví hrdinové. Ostatní jsou pro bohy ztraceni. Tys poslední paladin, který svou víru ztrácí. Ale jsi výjimečný svojí silou a svým přístupem k bohům. Nezatratil´s je. Jen v nich nehledáš svou sílu. Azeroth spěje ke změnám, Šimone. Proto jsou tvé pochybnosti na místě. Dnes ti žehnám k dalším činům. Ještě spolu budeme takto hovořit dvakráte. Objasním ti náznaky o té dívce Ester Lesi. Žije a proto ji musíš najít, aby mohla ona rozvinout svoji skrytou sílu. Sílu druida. Posledního Otevřeného druida, který se nebude skrývat v lesích.
Díky, má paní.
Již nejsem tvá paní, Šimone. Jen tvá skrytá síla. Síla bohyně paladin Artemiras, která odejde, aby ses mohl ty zrodit, jakožto další slavný potomek proslulého rodu Delhárů. Ty pak budeš Šimon Filip Delhár – paladin bez víry. Paladin Sebevlad.
Šimon otevřel oči a chvíli nepřítomně mžoural do poledního letního slunce.
Nastávají změny, velké změny, pomyslel si, vstal a oprášil se. Díky Artemiras, budu se snažit tě nezklamat.
Po této myšlence sebral ze země svůj meč, zasunul ho do pouzdra na zádech, vzal tornu, která ležela opodál a vydal se zpět do vesnice.
|
|
| Názory čtenářů |
13.07.2012 22:59
 josefk 
|
koukám, že církev římskokatolická je všudepřítomná :) nebo odevšadinspirativní :) |
15.07.2012 20:54
 fungus2 |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|