„Fillete,“ oslovila sykavým šeptem Mary bojovníka, který si po třech hodinách chůze vylosoval první hlídku.
„Mhm,“ zabručel gnóm a otočil se na ni. Co že nespíš, Maruško? Teda jestli ti tak můžu říkat.“
„Maruška je dobrý,“ zazubila se na něj Mary. Připomíná mi to staré časy.“
„Fajn,“ kývl hlavou Fillet. Vo co de?“
„Mám takový podezření týkající se naší krávy,“ zašeptala bojovnice. Mám za to, že se moc dělit nechce.“
„Došel jsem ke stejnýmu názoru, Maruško,“ pronesl šeptem gnóm.
„A víš, že až dojde k tomu boji, tak to bude kdo z koho?“ zazněl další šeptavý sykot nemrtvé bojovnice.
„Jo,“ povzdechl si Fillet. Pustíme se do sebe, protože tak to prostě je. Nemůžu ručit za sebe, protože jsem zuřivec. A za svý parťáky taky ne a kam pak pudou voni, jdu i já, znáš to. Pokud zůstanu naživu, slibuju ti rychlou smrt, Maruško.“
„To samé slibuji já tobě, Čepičáři,“ zašeptala Mary.
„Ruku bojovníka na to,“ řekl tiše Fillet a napřáhl k ní pravici.
Kurva, proč jsi v Hordě, Maruško? Položil si přitom otázku v duchu. Taková fajn ženská, vtipná, kurážná…
Nemrtvá stiskla nabízenou pravici.
Znám tě, gnóme, prošlo jí přitom hlavou. Ty jsi ten, o němž kolují mezi troly ty legendy o zuřivém nepříteli z Aliance. Proč ses narodil jako gnóm? Do prdele…
Oba si zhluboka povzdechli a vzápětí se rozkuckali zadržovaným smíchem.
„Na cos myslela?“ zeptal se po chvilce Fillet.
„Co myslíš?“ odpověděla Mary otázkou.
„Asi vím, protože já na to samý,“ pronesl Fillet. Takhle jsem si už dlouho s nikym dobře nepokecal. Čim to asi bude?“
Mary mu neodpověděla a jen ho zlehka poklepala po rameni.
„V příštím životě,“ utrousila a uložila se poblíž bojovníka.
Po chvilce upadla do letargického spánku.
„Tak a jsme tady,“ pronesl Taheo a teatrálně máchl rukou do jeskyně, do níž po čtyřech hodinách odpočinku a dvou hodinách chůze chodbami došli.
Jeskyně byla osvětlena ohněm stékajícím v pravidelných čúrcích po stěnách. Uprostřed leželo velké množství truhlic se zlatými a stříbrnými mincemi, nějaké mistrně vyvedené meče, několik seker a dalších obouručních a jednoručních zbraní.
Fillet neznatelně mrkl na Mary, která jen pevněji sevřela sekeru.
„Krása, že?“ zaduněl druid. Ale nic z toho Aliance nedostane.“
S těmito slovy se otočil na Filleta a jeho družiníky a vyštěkl dvě zaklínadla. Luppo jen zíral, kterak se tauren změnil v obrovskou stvůru s parohy na hlavě, která se vzdáleně podobala sově. Ravela neváhala a skočila do rány druidova kouzla. Parvink zatočila svým obouručním mečem a postavila se vedle Filleta.
„Morlugu, do něj, do šmejda!“ zařvala Mary a jednou ranou sekery a palice zabila Ocelového roha, který jí zasekl svoji sekeru do ramene.
V tu chvíli se vzpamatoval Luppo a skočil po změněném taurenovi. Fillet zařval hromovým hlasem, až se jeskyně rozvibrovala. Ravela se po čarovném úderu otřásla a vrhla se bok po boku Filletovi a Parvink proti stvůře. Morlug se postavil stranou a přitom pronášel slova svého zaklínadla. Mary se rozkročila nad mrtvým Ocelovým rohem, zaječela a skočila po druidovi, který celou dobu čaroval. Bleskem usmažil Ravelu, která mu stihla svojí sudlicí zasadit ránu. Další blesk zasáhl zuřícího Filleta a vzápětí se druid ztratil v z ničeho se objevivším trnitém bodláčí. Luppo i Parvink v poslední chvíli uskočili, aniž by druida nějak zasáhli. Fillet i Mary se potýkali s trním, které druida hustě obklopovalo. V tu chvíli dokončil Morlug své zakletí a vrhl proti stojícímu druidovi svoji sílu v jediném bílém blesku. Změněný tauren se zapotácel. Fillet stále zraňovaný trním si svojí sekerou probil cestu, z pouzdra druhou rukou vytáhl dýku a zarazil ji proměněnci do krku. Rozběsněná Mary se vydrápala z trní, zahodila sekeru i palici a z ramene strhla luk. Vložila šíp do toulce a vystřelila. Šíp se zabodl stvůře do oka ve stejný okamžik, kdy řvoucí Fillet roztrhal několik šlahounů obklopujících druida, který klesl na kolena. Z ničeho nic se tam objevil Luppo a svojí dýkou téměř odřízl stvůře hlavu. V tu chvíli zmizelo veškeré trní a soví netvor se proměnil v mrtvolu taurenského druida Tahea. Fillet klesl vedle něho a s krví podlitýma očima se podíval na rozzuřenou Mary.
„Už ani krok, Luppo, Parvink!“ zařval Morlug na gnómského rváče, který se rychle otočil proti Mary.
Parvink sklonila meč a poklekla vedle krvácejícího Filleta, Luppo na něho rychle mrkl.
„To je v pořádku, Luppo, Parvink,“ zahřímal bojovník. Je tu dohoda. Vy svůj podíl dostanete, zmizíte domů a vzburcujete naše. Prostě klasika, boj Hordy proti Alianci pokračuje.“
„Chápu, šéfe,“ pokýval hlavou rváč, který dobře viděl, že Morlug je připraven vypustit svoje kouzlo.
„Proč, Mary?“ vstala Parvink a podívala se na nemrtvou, která jen sevřela rty a sledovala Filleta, jemuž v očích četla rostoucí zuřivost.
Pak se bojovník z posledních sil vymrštil proti Mary, která zahodila luk, sebrala ze země sekeru a zasekla mu ji do hrudi.
„Někdy příště, Maruško…“ zasípal gnóm, když dopadl na zem, kde po chvilce znehybněl.
„Kurva,“ ulevila si Mary a klesla na kolena vedle mrtvého Filleta.
„Co bude teď?“ zeptal se Luppo a zasunul svoje dýky do pouzder.
„Taky by mě to zajímalo. Do hovna,“ odplivla si Parvink.
„Naberte si, co unesete a mazejte domů,“ pronesla Mary po chvíli, aniž by ke gnómům vzhlédla. To, že jsem Čepičáře zabila…“
„Nebylo v tom nic osobního,“ kývl hlavou Luppo. Znal jsem ho dost dobře, Mary. Bohové vás provázej.“
S těmito slovy vyhrábl nějaké mince z nejbližší truhly a zmizel v chodbě.
Parvink zahodila svůj meč, vybrala si obouruční sekeru – Arkánitový sekáč, nějaké mince a vydala se za Luppem. V ústí chodby se zastavila a otočila se na Mary.
„Bylas v jeho srdci, je to tak?“ zeptala se.
Mary k ní vzhlédla a v očích se jí zaleskly dvě slzy.
„Odejdi, Parvink,“ promluvila nemrtvá. Tyto dvě slzy jsou totiž první po třiceti letech mé nemrtvé existence. Ty znáš naše tajemství. Moje a Filletovo. Nenuť mě, abych musela zabít i tebe.“
Parvink jen pokývala hlavou a zmizela v chodbě.
„Myslíš, že je to moudrý, nechat ty gnómy odejít?“ zeptal se po chvíli ticha Morlug a otočil se na bojovnici, která si nabrala dvě hrsti mincí do torny.
„Není to fuk?“ zeptala se Mary lhostejně.
Fillet Čepičář je mrtvej a co mě na tom sere nejvíc, že jsem ho musela zabít, jinak by zabil on mě, pomyslela si přitom. A to všechno kvůli tomu posranýmu pokladu a věčným boji Hordy proti Alianci.
„Asi jo,“ pokrčil ork rameny a do torny si nabral nějaké zlaté mince.
„Zmizme odtud,“ řekla pak Mary. To, že jsme cestou sem nepotkali žádné mládě je moc podezřelý.“
„Taky mám ten pocit,“ kývl hlavou Morlug. Bylo to až příliš jednoduchý, myslím ta cesta k pokladu.“
Živí se odtud nedostanete, zadrnčel jim v myslích mocný hlas.
„A do prdele,“ ulevil si Morlug a ukázal do chodby, v níž zmizeli Parvink s Luppem.
Do jeskyně vlétl obrovský temně rudě zbarvený drak.
|
|
fungus2 
josefk 