| Prolog |
|---|
Ve skalách mi tlumený hvizd zašuměl
Poklad je tu,
to třímám pocit dílčího vítězství
Můj lid a já budeme svobodní
Stojím si za tím,
že prokletý král Lichů nás nemrtvé do své moci neuchvátí
Fillete, promiň…
|
|
| Maryino vítězství - I. kapitola |
Kdesi ve skalách blízko doupěte rudé dračice Onyxie:
„Žiješ, Taheo?“ zeptala se Mary ležícího taurena.
Nemrtvá bojovnice stála na ztichlém bojišti opřena o zlomené kopí. Všude kolem leželi mrtví a těžce zranění válečníci.
Zase jedna bitka našich proti aliančním při cestě za pokladem dračice, pomyslela si Mary a zírala na taurena, který se neznatelně pohnul.
Aspoň, že ten druid to přežil, prolétla jí další myšlenka.
„Kurvadrát,“ ozvalo se zasténání pod taurenem.
Pak se taurenovo tělo odkulilo stranou a před Mary se objevil gnóm zbrocený krví. V jedné ruce třímal zbytek dýky a v druhé obrovskou sekeru.
„Ty jsi kdo?“ zeptala se ho konsternovaná Mary.
„Kdo se ptá?“ vzhlédl k ní gnóm a zahodil torzo dýky. Jo to jsi ty, ta čubka, která mě tak flákla po hlavě?“
„Čím jsem tě měla fláknout?“ zeptala se Mary a sladce se na gnóma usmála.
Odněkud tě znám, gnóme, běželo jí hlavou. Bylo by dobrý, kdybychom teď táhli za jeden provaz. Lepší tři než dva.
„Takovou hnusnou velkou větví,“ pronesl gnóm a sundal si promáčknutou přilbu.
„Aha,“ zahučel, když znovu vzhlédl k nemrtvé bojovnici, která mimoto, že se opírala o zbytek kopí, třímala v levici svoji sekeru. Předpokládám, že jsme jediní, kdo to tady přežil.“
„Tak to zřejmě bude,“ pokývala hlavou Mary. Ještě taky tady ta kráva, která tě zřejmě flákla po hlavě. Usuzuji tak dle zbytku jeho zbraně a stavu tvé přilbice.“
Sekerou přitom pokynula na odvaleného taurena, který zasténal.
„Mhm,“ zamručel gnóm. Takže jsem tu sám proti dvěma zástupcům Hordy.“
„Na to se teď vykašli,“ pronesla Mary. Jdeš po pokladu, že jo?“
„Nó, jasně,“ pokýval nejistě hlavou bojovník a přitom na ni nepokrytě zíral.
Na to, že jsi nemrtvá, tak jsi docela kus, běželo mu přitom hlavou.
„Půjdeme společně, co ty na to?“ zeptala se bojovnice. Moje jméno je Mary a tady ta kráva je Taheo s oblaky hovořící.“
„Mě říkaj Čepičář,“ představil se gnóm a uklonil se. Ale jmenuju se Fillet. S oblaky hovořící?!“
„No prostě druid,“ odplivla si Mary. Jak jsi na tom, Fillete?“
„Trochu pochroumanej,“ odvětil gnóm a rozhovořil se. Nic co by nespravila šikovná švadlenka s nití a jeh… tedy… promiň. Jsem se tě nechtěl dotknout.“
Zrakem přitom přejel po výstřihu její potrhané kožené kazajky, kde zahlédl švy sešité kůže.
„To nic,“ usmála se na něho Mary. Tak vstávej, Taheo.“
S těmito slovy kopla do ležícího taurena, který se prudce posadil a otevřel oči.
„Kde to jsem?“ zablábolil a zahodil zbytek svojí zbraně, jenž třímal v ruce.
„Bojovali jsme, když jsme šli po pokladu Onyxie,“ začala Mary hovořit. Ty, já, Zomm, Sen´zir a Omedus.“
„No a co se tu probohy stalo?“ zeptal se druid a pomalu se postavil.
„Natrefili jsme na Alianční,“ odpověděla Mary. Z nich přežil jenom Fillet.“
„A kde je?“ rozhlédl se Taheo.
„Tady dole,“ houkl na něj zespoda gnóm nevrle.
„Aha,“ zabručel druid. Tebe jsem to fláknul tou svojí větývkou a pak … Pak si už nic nepamatuji.“
„Dal jsem ti pěknou nakládačku,“ zaševelil Fillet. Jenže pak jsem zakop a ty jak jsi padal, tak…“
„Jsem spad na tebe,“ kývl hlavou tauren. Takže bychom asi měli dokonat dílo boje, ne?“
S těmito slovy se otočil na Mary, která zavrtěla hlavou.
„Půjdeme si pro poklad,“ řekla tiše. A Fillet nám píchne. Pokud všichni přežijeme, dostane každý svůj podíl.“
„Proč bych se měl dělit s takovým skřetíčkem?“ zabručel tauren a přeměřil si gnóma, který se na něho zle zazubil a potěžkával si sekeru.
„Protože ve třech se jde líp,“ zamračila se na něho Mary. Nechceš si to s mláďaty rozdat sám, že ne?“
„Dobře, dobře,“ pokýval hlavou tauren. Pochopil jsem. Půjdeme společně.“
„Výborně,“ pokývala Mary hlavou. Teď se trochu projdeme po bojišti a zjistíme, jestli někdo přežil a píchne nám. Taky se trochu vyzbrojíme.“
„Mojí větývku stejně žádná zbraň nenahradí,“ zahuhlal smutně Taheo a potřásl svojí býčí hlavou.
„Blbá kráva,“ utrousil Fillet tiše a zazubil se na Mary, která na něho s vědoucným úsměvem mrkla a pokrčila rameny.
Tauren mocně zazíval, takže gnómovu poznámku přeslechl. Trojice se potom vydala po bojišti.
„Chudák Moko,“ řekl Taheo, jenž se po chvíli chůze sehnul k mrtvole taurena.
Gnóm mlčky sebral ze země vedle něho dýku a luk s toulcem. Mary se také ozbrojila lukem, zahodila zbytek kopí a ke své sekeře přidala i jednoruční palici, jejíž hlavice byla vybroušena z bílého kamene do podoby lebky. Druid pak o kus dál vykroutil mrtvé noční elfce z ruky kladivo a dal se do léčení těžce zraněného Ocelového roha, taurenského bojovníka.
Fillet mezitím probral bojovnici ochránkyni noční elfku Ravelu, ochránkyni gnómku Parvink a svého kamaráda rváče Luppa, také gnóma, kteří přežili s minimálními zraněními jen šťastnou náhodou. Podobně jako Filleta i je zavalil tauren navíc zaklesnutý s protivníkem – mrtvým draenejským paladinem.
Mary mezitím profackovala jakéhosi nehybného orka.
„No tak se vzbuď Morlugu,“ zasyčela přitom.
„Mary, takhle ničeho nedosáhneš,“ ozval se nad ní Taheův hlas.
„Buď tedy tak laskav a něco udělej,“ usekla Mary vztekle a v očích se jí zlověstně zablesklo.
„No, no, jsem snad tak moc neřek,“ promluvil druid ublíženě. Nemusíš bejt hned taková.“
S těmito slovy přiklekl k orkovi, položil na něho ruku a vyslovil léčivé zaklínadlo. Ork po chvilce zamrkal a široce se na taurena usmál.
„Jsem v nebi a tauren mi dává božskou mandragoru,“ pronesl tiše a zašklebil se na Tahea.
„Vítej zpátky, Morlugu,“ oslovila ho Mary a horko těžko zadržovala smích.
„Kurdešopa, takže jsem to přežil, ten masakr,“ řekl ork, posadil se a rozhlédl se.
Díval se na mračícího se Ocelového roha, chechtající se Filleta, Ravelu, Parvink, Luppa a Mary, která se v křeči smíchu opírala o zlomené kopí.
„Díky by stačilo, skřete,“ zahučel Taheo a pomalu vstal.
„No, no, no,“ zabručel Morlug a pomalu vstal. Nechápeš srandu?“
„Radši už drž hubu,“ zaduněl Ocelový roh a potěžkal svoji obouruční sekeru. Jinak by se ti to nemuselo vyplatit, ty tvý rádoby směšný kecy.“
„Nechte toho,“ okřikla je Mary, která se rychle uklidnila. Tohle teď fakt nepotřebujeme. Prostě konec srandy, Morlugu. Jde se pro poklad a za tím účelem jsme se my přeživší spojili. Co bude potom, je na vás. Já osobně se odtud hodně rychle vypakuju a vám bych doporučovala to samý, protože víte dobře, že Onyxie je dost mstivý tvor.“
„Co že tu nelítá?“ zeptal se Taheo a rozhlédl se po smrákající se obloze.
„Mám pocit, že Omedus a Sen´zir říkali, že odlétla naklást vejce na další místo,“ řekla Mary. Takže možná máme dost času, ale taky třeba ne, takže doporučuji vlítnout do jeskyně, najít poklad, vzít si, co uneseme a zmizet.“
„To je dobrej plán,“ souhlasil Fillet. Jdeme.“
Mary se otočila na Tahea, který pokýval svojí býčí hlavou a pak se všichni vydali do útrob skály.
|
|
| Epilog |
| Starší kus a taky kratší - jen tři kapitoly |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
josefk 
fungus2