| Prolog |
|---|
|
| Váhání v tichu |
Tiše stojím v nenávratnu
Co budu říkat?
Hlasy času napovídají:
Oheň, déšť a chvilka vzpomínek
Ve spodních liniích vadnou růže
A krev díků stéká do barelů se zbraněmi
V ohni vyplašen padám do útrob země
V dešti přemítám nad časoprostorem
Ve chvilce vzpomínky umírám s růží
Hlas v duchu pokrytců velí – nestůj tak sám
Odkryj vnitřní šíp a vejdi do sálu návratů
Tiše stojím a váhám…
Vpravo do života nebo vlevo do pekel?
Smrtka napoví… |
|
| Názory čtenářů |
25.06.2010 21:29
 josefk 
|
ale no :) takovej konec
nad časoprostorem taky přemítávám :) |
16.09.2010 11:05
 Chareas
|
... jestli, tak bez posledního veršíku, myslím. I když je otázka, nakolik se dá z nenávratna vrátit - tam mě napadá už jen zemřít a znovu se zrodit... čistá kniha, cesta, nové ráno. *zajímavé* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|