bílá kytara

bílá
tenká
znějící
chvějící

znělá

duši má
co víc by chtěla

ústa
oči
krk a šíji
počkej ještě chvíli

hudbu skrývá na líci
tón v ústech
na jazyku notovou linku
v růžových prstech
bez povyku
doteky těl

melodii her

špetka

co za nehet se vejde
toho je málo
možná pro někoho víc
než by se zdálo
špetka je moc
nebo málo
cukr a sůl
to se mi zdálo

není vždycky neděle 

tu potkaly se dvě paní na mostku
vprostřed vesnice
jedna měla sukni samou kostku
druhá píseň na rtech
o zlaté
Praze
Dobrého dne přeji paní Smutná
jak se vede
ta pomalinku slzy utírá
ale výborně
pořád je z čeho slzy brát
tak myslím že velice spokojeně
a co vy paní Bolestivá
jak vy se máte
ani se neptejte
včera byl divný den
zdálo se že slunce praží na zapraží
že jde jarní den
vůně květin
bylo divně
ale dnes
od rána cítím bolest
tak dobře je
už už je to zase
jako normálně