Je mi tak proklatě
protivně napjatě
mám divný pocit
stříbrné knoflíky
lesknou se
hvězdnatě
na černém
kabátě
noci
ležím tu v loži
po Záhoři
nespím a je mi
mizerně
nohy mě zebou
tváře hoří
vlci už vyjí
v koupelně
ležím tu ve tmě
černovlasé
jak Divá Bára
v márnici
jsem vězeň v base
před popravou
hlavou mi táhnou
kostlivci
noc krk mi tiskne
kloubnatými
hnáty
v ložnici
modlím se
jako by se modlil
každý
když nad postelí
sklánějí se
kati
vím že mě za svítání
uspí navždy
jsem odsouzena
k utopení
na lžíci