Mezi dobrem a zlem

-          je tenká hranice. A klikatá jak kolem tehdejšího Československa.

Někdy jsou období života – a někdo to tak má snad pořád, že je rovná jak mezi severní a jižní Dakotou.

Nebo pevná jak Čínská zeď a neviditelná jak v slepé víře vchází do kostela…

Oni se ti dva perou, nebo hrajou fočus a my jsme jim dávno ukradený, už v břiše matky.

A byli tam jistě dávno před početím.

Často vede po dně řeky – a vyznej se v tom, když rád plaveš…

Taky vede bažinama. A je velká psina ji překročit, když vidíš pohraničníka.

A vrátit se. /vono taky co tam/

K tomu tu asi bude – překračovat a vracet se.

V blbym koloběhu života.

Ve spirále naděje, věčný touze po poznání.

Dokonalosti. Nejdřív sebe sama.