tříska |
a kdo Ty jsi? koťátko, co svíjí se v bolesti uplakané tlapky tneš do pěsti.
řekni, že to tak není snad jen zadřelo sis třísku když chtělo sis hrát.
tolik štěstí, žes jej neuneslo však jak přišlo, tak odchází. ale sklonilo jsi víčka, k zemi jsi kleslo ať blikne světlo či padne tma, vše Tě porazí.
pak ženou Tě ven, ťapkáš po dlažbě oči Ti zachvátí barevná světla červené, modré, ostré a zelené i snažíš se, koťátko, vyskočit ze sna.
levá, pravá - od ní krvavé šlápoty chňapáš po světýlkách a vítr štípe třísku v noze, mňaučíš, schází Ti boty. a doufáš, že schováš se v závětří a tmě průjezdu polorozpadlého domu nebo v náručí. Však poslední zamňaučení: "Komu?"
|
|
Názory čtenářů |
23.01.2007 22:29
Rubik-On
|
málem jsem se počůral smíchem...
já nestačím zírat...
opravdu se mi to nelíbí
a ani mi to nepřijde jako miniatura
nu což...
...jsem samorost |
23.01.2007 22:34
marienka
|
supr, vďaka ;o) |
26.01.2007 02:19
fougeres
|
myslím že v mateřský školce by to děti zaujalo... |
10.03.2007 22:48
Eliwood
|
Když pominu ubližování kočce, což nedokážu přenést přes srdce, tak jsi perfektně vystihla zranitelnou krásu téměr všech zvířat. Mám na jazyku hořkosladkou chuť. |
19.06.2008 12:00
engelmar
|
Taky mi to přijde docela dětinské, nu což, jdu na oběd. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|